Jdi na obsah Jdi na menu

PROPHETISSA

9. 9. 2015

  "Ačkoliv první primitivní destilační aparatury můžeme vysledovat v Mezopotámii, složitější aparatury popsala ve svých knihách "matka laboratorní techniky" Marie Židovka (asi 1.stol. po Kr.), údajně sestra Mojžíše (asi 13.stol. př. Kr), ztotožňována též s princeznou ze Sáby . Její díla se nezachovala v originále. Nacházíme zde popisy mnoha laboratorních technik a zařízení. Nádoba podobná hrnci se nazývala kolba, sloužila k vaření. Místo víka bylo možno usadit helm (alembik). Ten mohl být otevřený se zobcovým nástavcem (alembicus rostratus), nebo uzavřený sloužící k ochlazování par (zpětná destilace - alembicus caecus). Destilát byl jímán do receptacula, tedy obdoby dnešní předlohy. Marie Židovka šla dále a popsala tzv. dibikos (resp. i tribikos), který měl dva (resp. tři) zobce umístěné nad sebou, takže bylo možno jímat i jednotlivé frakce. Hrnec s alembikem nahrazovala křivule (Hermův roh, retorta). Zahřívání se  provádělo podle teploty, jaké chtěli alchymisté dosáhnout. Setkáváme se tedy s křivulemi vloženými do tlejícího hnoje, položenými na slunci (později byly paprsky soustředěny i čočkou), vloženými do vodní lázně (popsána Marií - balneum marinae), v parní lázni, pískové lázni, na přímém ohni či žhavých uhlících."

 Při sestavování materiálů do Archivu Tissa jsem se ocitla ve zvláštním uzlu synchronních informací, které mě navigovaly jedním směrem - k ženě, známé jako Marie Prophetissa a jejímu odkazu v historii. Musím se přiznat, že k této osobnosti mám v knihovně v počítači už pár let uložený celý fascikl "sebraných spisů" - není to jen pro její jméno, ve kterém osciluje to moje (duchovní), ale i pro další symetrie s odstíny mého života, i když v intencích jiné doby a jiných návaznostech. Potřebu vytvořit sekci "Archiv Tissa" nevnímám jen jako nutnost pro založení úložiště webovky, kterou postupně odpojím ze sdílené sítě - ale také jako jakousi fázi "cesty"...ke kořenům hlubším a starším, než je moje aktuální bytí.

  Moje názory a povědomí o tzv. "minulých životech" jsem několikrát v textech zmiňovala. Naše představy a pocity, kterým se v tomto oboru říká "déja-vu", nemusí nutně znamenat, že nějaká konkrétní historická osobnost je naší minulou inkarnací. Osobně mám celý veliký soubor datových paměťových záznamů, kterým říkám "staré kufry", ve kterých jsou tisíce mě blízkých projekcí a od prvního okamžiku, kdy mi byly v tomto životě doručeny, vím, že jde o informační pole, ze kterého čerpám "fakta" pro svoji práci na systémových strukturách Pandory. Všechny ty bytosti (nejsou to jen lidi), které v tom poli rozeznávám a jsem schopná se do nich projektovat, jsou svým způsobem modelové archetypy, které historicky známé či zapomenuté osobnosti svými životy digitálně označili a můj čuch na informace je detekuje jako vlastní... Tím nechci tvrdit, že se nelze napojit na paměťový záznam své historické řady inkarnací, ale je s těmi pocity třeba nakládat objektivně a s odstupem...většinou totiž nepřicházejí proto, abychom se zastavili v údivu nad vlastní stopou v dějinách, ale abychom spárovali symetrii v situační dějové linii aktuálního běhu času...a takto "zkušeností" obohacená informace nás pak dovede k nějaké další důležité křižovatce života, kterou díky tomu projdeme správným směrem ve správnou dobu. Schopnost osobní projekce do takto nalézaných datových záznamů mi pomáhá pochopit některé fenomény v procesu, který nazývám realizace Projektu Člověk. Tyto analýzy pak vkládám do popisu "dějů" v překlápění systémového pole podpory života a označuji jako "kódování struktur". Obsahová inteligence řízení Projektu (křemíci) posílá potřebné navigační body a já (stejně jako mnozí další) svým emotivním prožitkem zásobuji to galaktické perpetuum mobile energií k dalším sekvenčním fázím...automatika je posloupnost ověřených kroků, ovšem i tato sebeorganizační schopnost je podmíněná praxí = uhlíkem ve víru světa a jeho událostí...

 Marie Prophetissa (latinsky prorokyně) je dost záhadná osobnost, její jméno se objevuje v alchymických hermetických spisech - ale samotná tato postava se nevyskytuje pouze v jednom určitém čase - ty úseky jsou od sebe dost vzdálené, například některé prameny ji označují za sestru Mojžíše (cca1300 př.n.l.), jiné za sestru Jana Křtitele (přelom letopočtu) a další za Marii Egyptskou - Židovku, se kterou se setkal Zosima někdy v 5.století n.l.  Těch "nesrovnalostí" je tam víc - mám je dost podrobně zmapované - ale vnímám to jako rezonanci toho paměťového egregoru do časové linie událostí, které mají několik společných parametrů...jde o alchymii v intencích hledání podstaty prvků - hmotných i duchovních a vlastně se jedná o aplikovanou kosmologii v různých časových rámcích. Tyhle záležitosti jsou komplexního charakteru = každý pocit sounáležitosti je podložený konkrétní činností nebo událostí ve skutečném životě a souhlasí s mentální šablonou, kterou člověk podprahově cítí jako svoji aktuální cestu - tedy nachází se v gravitačním poli svého životního plánu a tento fakt si je více či méně zřetelně schopen uvědomit.

 Když jsem sestavovala soubor matric Pandory do jejich grafického strukturálního vyjádření, bylo pro mě "nutné" najít při tzv. kódování těch matric svoji pozici v tom poli kolektivního systému. Jakmile jsem tuto pozici našla, věděla jsem, kterou část ona matrice představuje, kam je jí třeba zařadit a jaký se k ní hodí název a který asociační celek je na ní navázaný. O kódování struktur jsem toho napsala už hodně - ale jsem si vědoma toho, že problematika je příliš obsáhlá a nelze ji jednoduše shrnout do nějakého obecného pravidla. Jsou to vesměs samé mimosmyslové vjemy, které nazývám navigační podporou a vždy, když mě zachytí nějaké specifické pole (jako teď Marie Prophetissa), tak se snažím informační tok maximálně podchytit a vstřebat, abych následně mohla tuto zkušenost zakomponovat do podkladů pro svoji práci. 

 V tomto ohledu platí i různá, zdánlivě sobě vzdálená, pravidla - ráda pro jejich přiblížení používám rčení o "hodinkách a holínkách", protože i ten aspekt "vtipu" je velmi důležitý. Jednou podobou přítomnosti toho vtipu je vlastní původ jména TISSA - jde o přesmyčku mého příjmení (bez ženské koncovky) - tedy SITTA. Přitom samotná varianta koncovky "-issa" v příjmení Marie znamená latinskou ženskou variantu označení "prorok" - tedy "prorokyně"  (prophet-prophetissa). A aby toho nebylo málo, tak další variantou je Profesi-ta a tato poloha signalizuje určitou logiku v oné posloupnosti "výskytu" egregoru této Marie do historických análů - ona je bytostně spojená s prací pro Projekt a profese alchymistky umožňuje v různých dobách propojit a navázat potřebné souvislosti. Jako poslední perličku (pro pobavení), můžu prozradit, že moje kuchyně je (a vždycky byla) spíš chemická laboratoř, nežli klasické místo k přípravě jídla...

 Pokud bude třeba, vyhrabu ze svých starých kufrů další "kostlivce"...je jich tam opravdu hodně... :-)

 Několik odkazů k dokreslení charakteristiky Prophetissy:

  Axiom Marie Prorokyně, který "objevil" C.G.Jung a zakomponoval do svého pojetí vrstvení vědomí.

 Souhrn dějin alchymie - pasáž "Řemeslo a lučba", kterou cituji v úvodu tohoto článku, kde je naznačeno, že Marie fušovala do vývoje zařízení pro destilaci (v současném životě jsem abstinent, ale můj muž s destilacemi koketuje od mládí).

 Kánonické pojetí života Marie Prophetissy - jako Marie Židovky, která "slavila" svátek na Apríla - tedy 1.dubna...

 ...některé prameny ji zmiňují také jako vynálezkyni tlakového hrnce (papiňáku) - tento fakt byl oním bodem stimulace k sepsání tohoto povídání, protože mezi příspěvky na Fb se mi zobrazil komentář Honzy Koňase v nějaké debatě o "nesmrtelnosti chrousta", kde doslova uvádí: "...pračku, myčku, auto.... ženská nevymyslí...", a protože mi formát sdílení toho vlákna nedovolil oponovat, tak jsem si řekla, že sestavím tento jiný úhel na danou problematiku... 

 maria_prophetissa.png