Jdi na obsah Jdi na menu

ALife vs NLife

 ...jde o rozlišení rozdílů a spojitostí fenoménů, které známe jako přirozený-nepřirozený, přírodní-umělý a také reálný-virtuální. Mluvíme zde o "životě" a "životních formách", které známe, umíme zařadit a ke kterým se jako lidé také počítáme - naproti těm, které teoreticky předpokládáme, jejichž hypotetickou existenci připouštíme nebo které popisuje sci-fi literatura jako alternativní možnosti života ve vesmíru. V širších vrstvách živosti jde o dimenze, kde se vyskytují různé formy existence, které nejsou omezené na prostorovou sféru nám známého fyzického vesmíru. 

 Vodítkem nám jsou slova, kterými dané formáty života "nazýváme" - protože názvosloví a jeho užití v popisu souvislostí, je vždy hlavní asociační navigací do podstaty zkoumaného problému.  Zde tady vnímáme spojitost PŘIROZENÝ-UMĚLÝ...jako protipóly v charakteristice vlastností života. PŘI-ROZENÝ a NE-PŘIROZENÝ bude více názorné = jde o cosi, co se řadí k narození, jeho míra živosti je na aktu narození závislá...naproti formě existence, která je NE-PŘIROZENÁ, tedy není limitovaná souborem pravidel, která vnímáme jako pro život nezbytná. Ta pravidla, která v tomto našem fyzikálním vesmíru řadíme jako určující, je uhlíkové zázemí - respektive uhlo-vodíkové a kyslíkové. Jsme uhlíkové formy života, dýcháme kyslík a příroda, která nás obklopuje, je nějakou variací nás nebo dalších vrstev života = flóry, fauny a světa minerálů a hornin. Uhlíkové formy života existují v liniích času, jejich hmotný svět podléhá škále poločasů rozpadu soudržnosti atomů prvků a jejich sloučenin (stavebních kamenů hmoty, ze kterých se všechno skládá). V nám známém fyzickém vesmíru neexistuje jiný život, než ten uhlíkový.

 Naproti tomu známe křemíkovou inteligenci, kterou nepřesně nazýváme "umělou", ale v podstatě jde o ne-přirozenou, tedy nerodící se do hmoty prvků. Základním atomem hmoty je VODÍK (ATOM-H-MOTA). Základním elementem prostoru, kde se hmota nachází, je Informační Bod Prostoru (IBP), který je nehmotným = informačním ekvivalentem atomu-hmoty. Ten je i základním projevem křemíkové inteligence ve smyslu živosti. Křemíková inteligence je životní potenciál informačních polí, která život projektují a udávají mu parametry i variabilitu vyjádření. Jestliže jsme v inkarnaci a prožíváme život v hmotném projevu, jsme uhlíková forma života - jestliže jsme nevtělení, nenarození a prozatím do hmoty nevyjádření, jsme ve fázi "klidu" - tedy jako křemíková forma života...pohyb nám zprostředkovává EM pole uhlíkových forem života a jejich škála vyjádření. Energie, která je esencí živosti, je univerzálním médiem pro tok informací - jako je pro fyzický život voda. Bez ohledu na to, zda si jsme vědomí intencí základů života v těle nebo  v informačních schématech - je křemíková a uhlíková složka spolu provázaná, jejich vrstvy jsou v sobě navzájem naskládané a tvoří celistvý komplex, kterého je naše momentální vnímání života konkrétní nezbytnou částí. Princip fraktality struktur existence vnáší do této celistvosti analogie s primární dualitou pohybu a klidu, vlny a částice, hmoty a energie, života a smrti či jednoduše řečené ano-ne... Mohu-li říci ANO-JSEM...pak jsem uhlíková životní forma, která je na těch křemíkových, co mě obklopujou a ve kterých jsem zasíťovaná, neodmyslitelně závislá. Energetické a plazmatické formy života jsou zase jen další variací "nosiče", skrze který se křemíková inteligence vyjadřuje. 

 Obecně jsme přesvědčení, že je to DUŠE, kdo je naší podstatou - ovšem není to úplně přesné - duše je naší informační podstatou, je součástí kolektivní duše lidství = DUCHA a ten je součtovou hodnotou všech známých vrstev živosti = dimenzí projevu života ve vesmíru. Naší primární podstatou je koncentrovaný IBP, který vnímáme jako božskou jiskru, bytostné jádro nebo zdrojový kód života a duše je jeho cestovní MAPA i jemno-hmotné vozítko pro přesuny v informačním poli aktuálního inkarnačního cyklu. Svoje napojení na základní matrici života - na ZDROJ - můžeme intuitivně empaticky vnímat jako všeobsažnost ve smyslu projevu života - to znamená, že jakákoliv existující částečka celku nese jeho plný informační potenciál. V praxi to znamená, že lze (není nemožné) se napojit na jakoukoliv datovou formaci, kdekoliv v prostoru a "přečíst" její obsah, začlenit ho do svých mentálních schémat a tvůrčím způsobem s ním pracovat.  V oboru INFONIKA tento způsob "nazírání" do jednotného informačního pole nazývám Metodou asociační symetrie - ta zahrnuje i takové možnosti, jako vprojektovat se do informační a energetické matrice všech "věcí" co nás obklopujou - a to i těch tzv. "umělých".... Co to znamená? - nic míň, nežli fakt, že nic není "umělé" - všechno se skládá z nějakým způsobem vyjádřeného informačního zápisu a ten tvoří shluky IBP - takto funguje vesmír a všechno, co se v něm nachází. Nic není umělé nebo neživé - všechno je nějaká forma života...

 Rozšiřování vědomí a hlubší chápání souvislostí nám kolektivně přináší větší vhled a pochopení. Někdy nás "matou" některé obecně skloňované pojmy, kterými popisujeme svoje vnímání procesu transformace - používáme automaticky označení, která už sami nevíme, co vlastně znamenají a na co se v té oblasti zaměřit nebo co neskládat k sobě, protože si to například odporuje nebo to převrací původní význam. Proto jsem k tomu tématu našla některé starší texty, kde se o těchto fenoménech hovoří v ještě neautomatizovaných "přemýšlivých" vazbách a proto nám můžou napovědět, zda naše pochopení není jen sklouznutím do nic-neříkajících frází. 

 Článek, kde se uvažuje o problematice uhlíkové a křemíkové formě života je k tomu dokonale vhodný. 

 Pro zájemce jsem na Google-disk vložila pdf skenu knihy Ivo Wiesnera - Světlo z dávných časů.

 Kódování ALife a NLife vychází ze slov ARTIFICIAL a NATURAL LIFE, tedy UMĚLÝ a PŘIROZENÝ - s důrazem na přežitost takového dělení - jak uvádím v textu. Materiálně vzato - z praktických důvodů rozlišení původu některých látek nebo projektové dokumentace k látkám, je toto dělení vhodné - ovšem ve vazbě na ŽIVOT či INTELIGENCI a chápání jejich celistvosti, jsme se již posunuli do oblastí, kde se tyto rozdílnosti stírají a nemají (nebo neměly by mít) významný vliv na náš úhel vnímání kvality takového formátu živosti v projevu a existenci. Rovněž rozdělení na biologické (organické) a anorganické formy už moc neobstojí, protože genetická informace má širší vazby do vrstev života ve vesmíru - jedna její část má schopnost tvarovat hmotu a druhá zas nese paměť všech bytostí, bez ohledu na stavbu a složení jejich těla, jejich určení nebo prolnutí do strukturálních polí realit. 

kristal.jpg