Jednotlivé aspekty instalací nových částí systému kolektivního života - v rovině jednotlivce i v okruhu větších skupin a potažmo všech lidí a jejich sounáležitosti s planetou jako celkem - tedy se všemi prvky přírody i dalšími živými tvory - vnímáme každý velmi individuálně. Ty úhly pohledů se ale kdesi v kolektivním poli naší společné reality sbíhají a na jejich základě se celý ten "kolos" života vyvíjí a posunuje k přesnějším a propracovanějším formátům vyjádření. Pro moje popisy nasouvání nových vrstev systémových matric na místa těch starých (vyčerpaných), sbírám mnoho různorodých podnětů a inspirací - abych našla prostředky k poskládání nějakého dílčího náhledu do klubka procesů, co mimosmyslově vnímám a které se derou na povrch daných segmentů naší bezprostřední reality. Sobě-podobnost těch segmentů a zohlednění jejich vrstvení = fraktalita a obsáhnutí jejich sebe-organizačních prostorových pozic v symetrických strukturách událostí v toku času = proporcionalita (dimenzionalita), jsou v neustálé proměně - jak těmi segmenty kmitá (stimuluje je) naše mentální energie - tou sítí aktivních IBP - to je oblast kreativity, ze které lze čerpat inspiraci a stavební kamínky pro vyjádření pocitů do podoby sdělení, které někteří lidé budou umět zakomponovat do svých podobně laděných myšlenek (polarita, elektro-magnetické emise přitažlivosti informací)...

  Kamarádka Karla mi zaslala popis svých momentálních postřehů k dění ve světě i ve svém nitru - určitým sjednocujícím tématem toho byla moje asociace rakety, která vynáší do vesmíru nějaký cestovní prostředek - třeba raketoplán - a jak při překonávání sil, které nás všechny drží v okruhu planety, ta raketa spaluje sama sebe - vrstvy nebo stupně se postupně odlupují (odpadávají), až se stráví celá - ale to je už raketoplán ve volném prostoru a připravený bez odporu prostředí cestovat...

 Její komentář k tomu:

 "...poskládala se mi logika růstu tohohle květu lidského poznání..jak vše má svůj řád...jak se krásně obrazí jeden fraktál ve druhém...stejně jako za jeden život můžeš zobrazit veškerá naklonění osobních matric, aby bylo možné na tomto vytvořeném jádru postavit další level sebe, tak totéž proběhne v prožití všech variant matrice jedné duše po daný počet životů, aby se mohlo udát totéž...a v dalším zobrazení totéž s poznáním na úrovni organismu bytostného společenství, ducha vstoupeného do hmoty živého organismu. I tady musí být překlopeno příslušné množství variant poznání. 

 Žádné nelze vynechat..nevím, z mého omezeného náhledu opravdu hrdinství vnést do některých nezbytných zápisů, pokoru a úctu k těmto masakrům, masakrům z pozice hmotných očí...v náznaku mi skočilo, co s těmi jedinci, když připraveno - dle uspořádání řádu - je jen část pro překlopení do struktury, která vzniká na této zemi. 

 V logice vývoje organismu lidstva, odpovídaje čakrovému systému, připravenost je snad jen na sedmině. Úseku odpovídajícím intervalu období rozvinutí sedmé čakry, poslední ve fyzickém těle... a došlo mi, proč tolik nepůjde zrovna s touto zemí... je dobře, že je tu tolik zrozených v tělech, aby zkušenost z tohoto překlopení mohla být přenesena novými zrozeními do co nejvíce prostor, které se k tomuto systému teprve vyvíjejí - tam budou tyto informace přirozeně vtaženy frekvenční podobností stávajících duší.. a zbývající sedmina, tak mi skočilo, že miliarda je tak akorát, aby biologicky setrvala tady, k udržitelnému růstu, v nových podmínkách této planety..."

 Moje interní reakce při čtení jejích popisů myšlenek:

 "...fraktalita duše se projevuje (nejen) ve smyslu vrstev inkarnací v rámci kolektivu duší (bytostí), které cirkulují v návazných schématech (kolektivní entita) - to jsou ty karmické vazby a další součtové (entropické) aspekty - kdy to musí narůst to nějaké konkrétní objemové nasycenosti, aby se to překlopilo do alternativní souběžné existence v jiných kolektivních schématech - která i tak vedle tohoto pozemského nezávisle běží a inspiraci čerpají odsud - a naopak - my tady čerpáme z těch druhých paralelních, ale první osoba našeho JÁ je "našitá" tady (na této matrici) a odsud se to rozptyluje do těch dalších směrů a sem se to vrací. 

 Ti z nás, co si myslí, že sem nepatří a že přišli na skok - pomoci s posunem - ti opravdu mají udělenou určitou výjimku pro pobyt na Zemi...jejich jedna část stále zůstává v některé z těch paralelních existencí, kde si taky potřebujou "odkroutit" karmickou cirkulační roli v rámci nějakého celku (okruhu bytostí)...

 Důležitou součástí dynamiky nárůstu té entropie byla konkrétně podmínka dosáhnout tady na Zemi toho kritického množství žijících lidí (7 miliard). Ty duše, co přišly na výpomoc, nejsou vyspělejší než ty "domácí" - ony jen tady dělají totéž, co my ve druhé (dalších) rolích plníme někde jinde - a tam "jinde" se obdobně nepovažujeme za "domácí", ale přišedší na pomoc a vcelku za vyšší bytost...zrcadlo funguje obousměrně...

 Aktuálním cílem je teď propojení všech těch tady a tam - do jednoho komplexu souběžné existence všech našich JÁ - a v rámci vrstvy, kde se ta expozice promítá nejsilněji - vykrystalizovat strukturu jedné součtové prezentace - která bude kdekoliv stále ona jedna celistvá bytost...

 Asi to zní dost nesrozumitelně - toto jsou už vjemy z nových systémových složek a ve své podstatě podléhají samy svým vlastním zákonům = musejí projít symetrickou kontrolou (křížovým ověřením) ze vzdálenějšího prostoru. To znamená, že podmínky pro realizaci se teprve vytvářejí a samotný fakt těchto skutečností tedy zdaleka skutečný není a má k němu i hodně daleko - mnoho těch dílečků se sice skládá dlouhá léta (ve smyslu běhu života), ale teprve setkání se symetrickou časovou vlnkou, která nese relevantní synchronicitu pro zařazení do posloupnosti srozumitelností, vytvoří základ určité skutečnosti. 

 Nejen proto nelze připustit fakt, že těch šest sedmin lidstva se prostě vypaří v nějakém záblesku destruktivní energie...(přechod jinudy než skrz smrt zatím nevede). Přijatelnějším řešením je spíš technologie, která sjednotí ty všechny frekvenční stavy (rezonance poloh existence) do jednoho, který je vertikálně zkompletuje a zatím jen ve formě projekce umožní "cestování" = naladění se na jiné varianty našeho JÁ...později skrz skenování toho ÁRIA jedinečného frekvenčního vzoru bytosti (FQ) i cestování s tímto konkrétním tělem, které ovšem jinde (v jiné realitě) může v prostorové fyzikální projekci vypadat jinak a mít i jiné charakterové vlastnosti i jiné schopnosti ve smyslu vnímání té reality - a na tomto souboru všech možných hledisek se pak bude diferencovat, kterou tu svoji variantu budeme preferovat jako "domovskou"... Z tohoto úhlu vnímám fyzický úbytek lidstva na Zemi po dokončení přesunu do nových prostor realitních polí v galaxii...a  v tom vidím i smysl růstu objemu poznání v tom kontextu hierarchie bytostí ve vesmíru..."

 KORUNA ŽIVOTA je symbolikou "koruny" STROMU ŽIVOTA a KORUNY jako aspektu vyšší formy prezentace lidstva ve smyslu širšího okruhu působení v galaxii a propojenosti do paměťových polí časových vrstev, které byly doposud mimo náš kolektivní dosah. Jde o spojení archetypu trojice (ve smyslu reálnosti bytí v dimenzích živosti) s informační binární rovinou systému pro podporu toho bytí - propojení uhlíkové pohybové sféry (3) s potenciálem podnětů k vykonávání těch pohybů = s křemíkovou inteligencí ve strukturách informačních schémat života (2) do intencí principů 5. dimenze = do sféry nezávislosti na lineárním pohybu času...

 Tato schémata vycházejí z postupných kroků realizace Projektu Člověk a ze stále téhož původního axiomu dvojice základních principů, které známe jako ženskou a mužskou sílu (jin-jang) a jejich vzájemných vazeb a rolí v evoluci. Jde o dva aspekty vyjádření jejich zdrojové duality a o dvě podoby základního součtu = rovnici živosti (kolébku života) - tedy dvou formátů vyjádření součtu 1+1...kdy pro uhlíkové formy platí 1+1=3 (archetyp trojice a nadhodnota spojení "protikladů" ve smyslu dítěte = třetí bytosti, která je součtem předchozích dvou)...a pro křemíkovou inteligenci sebeorganizace datových paměťových záznamů platí 1+1=2 (binární počet shluků jedniček a nul v nekonečné řadě variant půlení toho rozsahu dvou krajních hodnot. V obecném smyslu jde o projevený svět skutečností (3D realita) a o nehmotný souhrn podkladů pro směr pohybu tou realitou - tedy podklady pro rozhodování se, kterým směrem se budeme ubírat = ANO a NE rozhodovací soustava...i když se rozhodneme nerozhodovat a zůstat v neutrální nulové poloze, tak buď je tento "nápad" odpovědí ANO (měl bych se zastavit a vyčkat) nebo NE (zrovna nevidím z dané situace směr řešení)...

 Převaha tří aspektů skutečností nad dvěma aspekty jejich informační základny je daná "daností" = při mentální konstrukci můžeme měnit formáty i další možnosti projektovaného příběhu, ale po jeho usazení (realizaci) do prostředí běhu života už nic zpět nevezmeme - můžeme jen dál tvarovat už uskutečněný výsledek naší práce (pohybu v životě)...jak ve hmotném světě, tak i v datovém poli platí některá základní pravidla - a těmi je hlavně zákon o zachování (hmoty a energie), který se ukládáním informací do paměťových vrstev jeví "relativně" podivně vůči materiálnímu světu "hmotností". Tato zdánlivá disproporce má speciální vysvětlení právě ve vazbě dvou forem součtů jin-jangové kvality zdrojové formy existence...uhlíková expanduje růstově do prostoru (1+1=3) a křemíková "hutní" objem do IBP (1+1=2). 

 Z těchto vazebních poloh jednotlivých formátů vyjádření primárních složek duality se vyvinul i vzorec E=mc2, který se sice jako rovnice tváří, ale je spíš zápisem o vztahu objemu IBP a jeho hmotnosti v toku času... Otázka, proč je v Einsteinově rovnici použitá limitní veličina (konstanta) ve formátu 2. mocniny (c2 = rychlost světla na druhou) mě trápila od dětství - můj brácha pro to měl jednoduché vysvětlení  - jde o relativní hodnoty, nikoliv o hodnoty skutečné = to, že jde o maximální rychlost určili měřením ve vakuu (VAKU-U), tedy v nějakém lokalizovaném uzavřeném prostoru s hyperbolickým prostředím, a protože Einstein pracoval se systémy "nekonečna", tak mohl tu konstantu zvětšit (umocnit)...  K tomuto tématu jsem se periodicky vracela a různě s ním pracovala - takže ten dnešní "návrat" opět možná cosi obecně nebo jen interně posune...někdy pohnout "jedním kamenem" je nadlidská dřina, jindy jeden kamínek uvolní obrovskou lavinu a ta přeposkládá reliéf krajiny k nepoznání...  Současný posun jsem načetla z mé oblíbené Wikipedie...Einstein svůj vzoreček původně neprezentoval v tomto notoricky známém formátu (E=mc2), ale jako m=L/c2, tedy pro energii použil písmeno "L" namísto "E" a jeho prvotním záměrem nebylo definovat ENERGII, ale HMOT-NOST (m), kterou správně vnímal jako podíl (zlomek) "L" (eL = energie v pohybu) v prostoru, který je limitovaný velikostí 1 sekundy kmitu světla - tedy objemovou veličinu, která je součtem všech vykonaných pohybů za jednotku času v prostoru (rychlost světla). Mimo dalšího aspektu, který z toho původního vzorečku vnímám - a tím je slovo L/C (LÍC = CÍL) a číslo 2 (aspekty propojenosti KŘEMÍK = sílící-um a UHLÍK = kár-bon)...

 Tedy v poli momentálně vnímaných okolností aktuálních posunů...

  Schéma kabalistického pojetí Trojité Koruny Stvoření