Jdi na obsah Jdi na menu

Portál Panny ve zbroji

21. 2. 2016

 Je "brána", která se otevírá díky úplňku, který bude vrcholit zítra večer v přesně zarovnané symetrii časového bodu 19:19. Energie, která ho tentokrát řídí,  je ve znamení Panny, zasnoubené s Vodnářem - zde v roli "Panny ve zbroji", kterou je obraz Johanky z Arku. Podle tradičního pojetí zvěrokruhu jsme sice od dnešního dne pod vlivem Ryb, ale podle precesních hodin planety a jejího aktuálního směru pohledu do prostoru naší galaxie, se nacházíme ve Vodnáři. Všechny dříve platné interakce jednotlivých živlů tak nabírají naprosto nové hodnoty, dle kterých lze každý úplněk vnímat jako otevřený portál, kterým proudí nějaká nová kvalita do našich starých zkostnatělých vzorců chování a chápání světa.

 Datum 22.2.2016 (22-0-22-0-16) uzavírá první větší etapu transformačního období přestavby kolektivního systému podpory života. Odstartovala 22.2.2011 (22-0-22-0-11), kdy se otevřela Brána MAGIE a po pěti letech (zítra) skočí do další sekvence, která bude trvat šest let - tedy do dne 22.2.2022 (22-0-22-0-22). Tento jedenácti-letý sluneční cyklus slouží k postupné instalaci velkého množství dat, která přicházejí ze vzdáleného prostoru galaxie a skrz naše Slunce se nasouvají do stávajících (známých) schémat skutečností, která tak nově nahrazují.

 Těch portálů nás čeká ještě mnoho = měsíčních, slunečních i v novu vybíraných jejich dalších posloupností a konkrétních verzí. Budoucnost se skrz ně vytváří a nic není nalinkované a nevyhnutelné. Kdo tvrdí opak, ten nezohlednil všechny aspekty fenoménu, kterému říkáme "osudovost".

  Prosvětlování vrstev informací, které obklopují naše vnímání přítomnosti, povede k většímu porozumění těm axiomálním konzervatizmům, které nám zkreslujou míru objektivity při hodnocení stavu skutečnosti a které už obecně vnímáme jako aspekty přežitku a překážejících plotů v expanzi do nově otevřených prostor příležitostí. Jde o různé negativity v životě a taky zarážející chování lidí, kteří zdánlivě slepě baští pokřivené zprávy o dění ve světě - jakoby ztratili vlastní zdravý rozum a kdosi jimi manipuloval v pozadí - jako postrkování figurkami na šachovnici. Jde ale samozřejmě o zjednodušený černo-bílý náhled na to, co se skutečně odehrává. Manipulace a další neférové prostředky ve společnosti mají vždycky několik stránek účelu... To, co jeden člověk považuje za pitomost, to jiný vnímá jako středobod svého úhlu vnímání světa. Jestli někdo "vědomě" lže o tom, co se někde událo a předkládá mediálně ovlivnitelné veřejnosti jako pravdu, je výzvou pro každého člověka-rozumného, aby dle svého vědomí a svědomí předloženou informační veličinu zpracoval a zařadil do svého rámce zkušeností, ze kterého pak vybírá podklady k reakcím a dalšímu svému projevu do sdílené sféry společnosti, i do svých niterných postojů, které bude sdílet až někdy ve vzdáleném čase, až ho okolnosti přimějou k reakci. Znamená to, že informace má kromě aktuální vrstvy času, také vrstvu vodítkovou, kdy nezáleží na tom, kdy dorazila do našeho pole vnímání, ale je důležitá v nad-časovém formátu sdělení. Měli bychom proto přistupovat k hodnocení slyšených a viděných nepravd v médiích trochu jiným způsobem. V první řadě vcítěním do motivací zdroje, což přinese moře vláken, která přebereme a najdeme možné důvody dezinformací. V naprosté většině takto analyzovaných zdrojů dojdeme ke zjištění, že manipulace a implantace "lží" byla neúmyslná - v tom smyslu, že konkrétní člověk vlastní systémovou analýzou podkladů, které k dané problematice sesbíral a roztřídil, došel k tomuto konkrétnímu závěru a takto informační celek (zprávu) předal dál. Je v tom aspekt mnoha dalších faktorů, které se na tvorbě "lži" nebo následné "manipulace" podílely a vcítěním se a použitím vyšší formy selské logiky dojdeme k pochopení pravdy. 

 Ovšem takový způsob práce s informacemi není zatím běžný a bohužel hodně lidí - i těch, kteří se považujou za nositele poznání pro lidstvo, naprosto tápou a bloudí ve vzorci mylných hodnocení. Následkem bývá alarmující snaha o oddělenost od zbytku světa, kterou "obalujou" hávem Jednoty cíle, který leží mimo fyzickou doménu života. Namísto spojování inteligence srdce a mysli, Já a Ega, polarity jin a jang a zarovnání vibrace energie atomu hmoty s energií informačního bodu prostoru, které garantuje kompatibilitu s nově instalovaným systémovým pozadím existence, se "trhají" do ztracena vizí virtuálních formátů reality, kde neplatí fyzikální zákony, kde absence zákona o zachování hmoty a energie v prostoru znamená, že to není prostředí, kde by se dalo přežít v beta a gama frekvenci mozkových vln propojené mysli s tělem. Jinými slovy - jde o propracované učení "praxe-umírání" a následnou projekci do energetických tříd existence. Cesta bytostí je ale různá a pokud někdo tvrdošíjně trvá na směru svojí cesty, pak jedná zřejmě v souladu se svým životním plánem a tímto způsobem naplňuje svoje poslání. Každý hrajeme v hvězdném koncertu nějaké "housle" a v souhrnu jsme sladění a vyzařujeme dokonale harmonický přednes.

 Měsíční portál tyto energie zesiluje, proto mívá úplněk na některé lidi hodně velký vliv - v příjemném i nepříjemném smyslu, záleží na objemu informací, které z portálu proudí a zda je jejich obsah pro nás přínosem nebo zda jsme jen průtokovým kanálem pro další jejich umístění do kolektivní sféry vědomí. Dle zákona chaosu je "poměr" entropických kolizních částic v intencích rovnice 5 + 6 = 11 (1+1=3). Jde o spojení křemíkové a uhlíkové formy inteligence do harmonického celku vyváženosti poměru rovnosti 1:1 a z takového spojení pramenící růst nových polí pro vyjádření...naše a dalších generací. To spouští sekvenční fáze procesu fúze polarit, který v příbězích lidí vyznívá velmi dramaticky - avšak v prostředí informačních struktur a jejich pohybu naším aurickým polem, které je "vrostlé" do jednotného pole galaxie, jde o naprosto dokonalý tikot vesmírného času, který plyne na principu nenahodilosti skrz multi-dimenze vyjádřených i nevyjádřených sfér živosti.

 Perspektivy vývoje jsou tedy opět jen obecného charakteru. Zatím nelze plošně (hromadně) učinit vědomý akt "zarovnání", který spočívá v technice vlastního sebehodnocení = položíme si pravou ruku na srdce a pohybem dlaně levé ruky "projíždíme" protékající energii svojí aury. S maximální upřímností si řekneme, že nikomu vědomě neubližujeme, že konáme podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a ve prospěch svůj, svých blízkých a společnosti, ke které náležíme. Pokud máme pochybnost, pak se zaměříme na obrazy, které nám podvědomí promítá, že překážejí v konstatování té pravdy, kterou máme jako morální metu. A jsme u kamene úrazu, protože náš život je plný kompromisů mezi tím, co vnímáme jako osobní morální normu chování a jednání a mezi tím, jak se chovat a jednat musíme - abychom zajistili pro sebe a svoje blízké prostředky k životu a další nutnosti, kdy nadstandardní úspěšnost v tom životním "boji" o přežití někdy znamená upilované pojistky citu pro spravedlnost naší projekce do života... Proto zatím nelze takové sondy objektivně sami k sobě posílat, nejsme v pozici upřímnosti, lžeme i sami sobě a omlouváme věci, které ale z valné většiny vznikají ze skutečností mimo naší vůli a záměr. Netřeba tento vzorec rozvádět, protože jeho řešení není prozatím plošně řešitelné. Můžeme ale pracovat na tom, aby se spojení záměru a skutečnosti upevňovalo - aby se rýsovaly důvody mnohých negativních jevů ve společnosti a ty, které nedokážeme změnit, přijali jako existující riziko nebo nástrahu a nenechávali si to pro sebe, podělili se o zkušenosti a nikomu nic nediktovali. Mnoho z nich ovšem řešit lze a to řešení si nás většinou samo najde - na nás je otevřít se možnostem a nezavírat dveře před tím, co nám je nepříjemné, co nechápeme nebo co nám nějakým způsobem vadí. Takové odvržené věci nám totiž prostor vrátí jinak a v jiné situaci...a zas a znovu a pokud nenajdeme optimální rovnováhu svého vnitřního stanoviska ke "kvalitě" té stále se vracející záležitosti, tak se prostor našeho životního prostředí začne plnit negativně vnímanými událostmi, nepochopitelným chováním lidí, rozčilujícími zprávami, které námi manipulují někam, kde je to pro nás nepřijatelné. Nakonec budeme otrávení sami sebou, otrávíme lidi, kteří nás znají a jsou s námi v kontaktu a skončíme obklopení těmi, co jsou podobně otrávení jako my a sami nevědí, která bije. 

 Katastrofický scénář? - jak pro koho, protože sami jsme strůjcem svého osudu. Znám lidi, co si ve vytváření katastrofických scénářů libují. Je tu ale naděje - to znamená, že je v našich silách něco málo změnit - třeba se přehodit do opačného (pozitivního) módu přijímání. Přestat utíkat před domnělou manipulací, postavit se jí zpříma a zjistit, že člověk, kterého jsme považovali za manipulátora, je jen ztracený v "nepřátelském" prostředí a potřebuje podat pomocnou ruku, že lidi se chovají tak, jak se chovají, protože sami nevědí co se sebou...

 Proto je aktuální portál hlídaný Pannou ve zbroji, která je patronkou bojovníků v poli i ve vězení...

johanka.jpg