Jdi na obsah Jdi na menu

TEMPORALNAUTIKA - cestování časem

30. 11. 2014

 Zdrojový článek a diskuse na facebooku

 Včera jsem v komentářích pod příspěvkem o Temnotě zaznamenala zprávu o tzv. "temporalnautech" - tedy lidech, kteří mentálně cestují časem. 

 Tímto tématem jsem se před pár lety intenzivně zabývala a mám k tomu celkem hodně materiálu - tak jsem si řekla, že by možná někteří lidé o tomto fenoménu rádi zjistili víc a taky okolo tohoto tématu cítím v pohybu velké množství mýtů, fiktivních představ a taky zkreslujících vyhodnocení kusých zlomků informací z různých "konspiračních" teorií o projektech jako Montauk, Phoenix, Rainbow a dalších - je jich celá řada a není možné všechny popsat a podat o nich nějakou ucelenou zprávu...

http://web.libimseti.cz/Sidisek/projekt-montauk_566593.html

 Společným jmenovatelem všech těch utajených aktivit je právě cestování časem. Nejdříve by bylo asi dobré zvážit možnosti jen obecně a bez nutnosti zacházet do vědeckých teorií a jejich definicí - tedy čistě selským rozumem a intuicí...

 Schopnost mentálně cestovat je člověku daná a zřejmě mimo vlastní vrozené síly této dispozice je potřebný i určitý trénink - ale je celkem běžné, že podobné "stavy" mohou u lidí přicházet i spontánně - bez jakékoliv přípravy a bez varování - literatura je plná takových příběhů a nejde jen o moderní sci-fi...příkladem je známý výlet pana Broučka*...

 Čas plyne v liniích, které se vytvářejí průchodem přítomného okamžiku - tento pojem je vlastně oscilační "nepřítomný" moment, který nelze staticky zobrazit a jakkoliv uchopit - je to pouze rozhraní dvou sfér: budoucnosti a minulosti. Linie jsou řady informačních struktur, které ve svém objemu nesou varianty možné podoby přítomnosti, která se v okamžiku manifestace té jediné stává už minulostí, koncentruje se do segmentu v podobě Informačního bodu prostoru (IBP) a shluky těchto (super) energetických časových záznamů se "ukládají" do kolektivní paměti v informačním poli - jejich projekční (holografická) 3D "tiskárna" po svojí mžikové excitaci zanechává fyzickou stopu v reliéfu skutečnosti = je to smyslově vnímatelný hmotný prostor životního prostředí nějakého "lokalizovaného" celku. Čas plyne v rezonančních vlnách a jednotlivé průchody skrz rozhraní přítomnosti generují dynamické mapy morfologie v informačním poli, kde se přitahují do gravitačního pole tohoto přítomného okamžiku další možné (logické a asociačně kompatibilní) varianty "budoucnosti"... Jde o pojem kvantování času a datové pakety "tečou" v segmentech po osmi a základní tvůrčí informací (zaznamenatelným úsekem na reliéfu časové vlny) je osm takových partiček křemíků - takže varianty možností se skládají v taktu 1/64 - v tomto rezonančním tempu pulzují potřebné záznamy z pole možností do jejich osazení do pole skutečností. Rozhraní přítomného okamžiku (singularita) se dá definovat virtuální veličinou nanosekundy, která je devátou od-mocninou jedné sekundy, která je v soustavě SI limitovaná 133-Cesiem a jeho periodou záření. 

 Tato hypotéza je filozofická, vytvořená jako moje informační představa = skládala jsem ji formou intuitivního vnímání souvislostí v čase a prostoru - jde o skládání názvů prvků, jejich číslování - součtů uváděných fyzikálních parametrů a jejich asociační řazení do dalších eventualit - je to metoda inspirativní kreativity v oblasti skládání informací z jednotného pole (akáši)...někdy se tomu říká i fuzzy-logika*... Bylo by proto dost komplikované popsat všechny zohledněné soubory informací - ale základním je pojem CESIUM = ČEŠI-UM, pak fakt, že jeho vlastnosti jsou zakomponované do stanovení jednotky času, pak číslování v periodické tabulce prvků = 55, jeho reaktivita při kontaktu s vodíkem a další existující postřehy, zkomprimované do formátu možných vztahů v intencích této problematiky...

 Cestování časem je tedy "korigováno" některými limity, které je třeba vzít v úvahu - mluvíme stále o mentálním cestování, tedy o vyslání svého vědomí do vzdálených časových rámců - do těch, co jsou už uložené jako minulost (v kolektivní paměti) nebo tam, kde se na základě naší momentální souřadnice v reliéfu časové vlny (v segmentu časo-prostorového fraktálu) skládají možnosti naší budoucnosti = do varianty scénářů, co si přitahujeme do svého gravitačního pole (je to interakce mentálních procesů v naší auře). Obojí ty reality samozřejmě při cestování "zažíváme" jako skutečnost, i když většinou víme, že jde o projekci, nikoliv o pohyb včetně našeho fyzického smrtelného a zranitelného těla. Na rozlišení se používají různé postupy - už to není jen takové to "štípni mě" (*)... 

 Jakou má tedy "skutkovou" podstatu zpráva (příběh), který si z takové cílené cesty přivezeme... to je právě ten prostor, kde se prolínají různé fikce, mýty a další interpretační úhlová zkreslení - dávám sem proto odkaz na materiál od Ivo Wiesnera, který tam uvádí konkrétní fakta a taky vysvětluje i další stupeň projekce do informačního strukturálního pole - tedy "nahrání" komplexní informace o objektu (včetně hmotné struktury) do nějakého lokálního EM pole a vyslání toho pole (zase jako celku) skrz nulový bod (singularitu) do nějaké dané "destinace" známého prostoru a času. Mluví se tam i o Teslově konstantě v podobě časoprostorového zámku, který je vlastně totéž, co z ezoterní hantýrky známe jako "jadernou bytost" a pro mě je to opět onen IBP, který nese např. můj jedinečný zdrojový kód - tedy cosi, co obecně chápeme jako duši - i když tento příměr není přesný...většina lidí mu ale rozumí... 

 Pro takový druh cestování ale zřejmě ještě nejsme dostatečně technologicky vybavení - ne v takové podobě, abychom si přes internet objednali letenku*...

http://www.matrix-2012.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=845:ivo-wiesner-skok-ke-hvzdam&catid=57:spiknuti&Itemid=81

 Jeden zajímavý dokument jsem našla na stránce Matrix-2001.cz - je sice starší (ze září 2001), ale o to lépe tam lze s odstupem trochu hodnotit nějakou podstatnou paralelu do následné budoucnosti, kterou už jsme od té doby prožili a jsme schopní srovnávat. Uváděné čtyři verze možné budoucnosti po roce 2100 jsou archetypální potenciály expozičních směrů bytostí do inkarnace a vlastně potvrzují další výzkumy, které známe např. od Stanislava Grofa...

http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/304-na-vlnach-budoucnosti/

 Václav Tichota zmínil v diskuzi k včerejšímu příspěvku jakousi "hustší" memovou průchodnost, která se jeví jako membrána - v roce 2016 - 2018...také Wiesner se v podobném smyslu zmiňuje už pro rok 2015...osobně se domnívám, že jde o prostup skrz závěrečnou fázi upgradu v rovině systémového matrixu - jak jsem o tom psala včera - ohledně toho, proč nepřijde restart a s ním spojený několikadenní výpadek globálního vědomí, co bychom vnímali jako tři dny temnoty. Rok 2014 vnímám jako ROK KŘEMÍKU (nejen pro číslo 14) a rok 2015 vnímám jako ROK GALAXIE (Mléčná dráha = MD = 1500 = 15) - opět je tato symbolika pouze navigací ke vstupní bráně do dalších vazeb a souvislostí, které mám k tomu označení nasbírané a které vykazují dokonalou symetrii... Tyto vjemy zrcadlí skryté procesy, co ve spodních vrstvách probíhají a bylo by to tedy určitým vysvětlením pro nějakou formu membrány, jak popisují temporalnauti. 

 Čtenářům s akademickým vzděláním (nebo jinak se pohybujícím ve vědeckých oborech fyziky) nedoporučuju hledat v tomto příspěvku zaběhnutou šablonu systémového poznání - a pokud budou trvat na tom, že je nutné ji tam vložit - pak to musí udělat sami*...moje teze jsou čistě hypotetické...

  Včera jsem psala Honzovi Koňasovi o svém záměru sestavit nějaký příspěvek k mentálnímu cestování časem - jak mě inspiroval Václav a také proto, že toto téma cítím jako "žhavé"...

"...i když jsem přesvědčená, že cestovatel časem se pouze posunuje po adresách v databance událostí nebo ve variantách možných (ještě neproběhlých) událostí - tedy v časové linii, kterou si takový cestovatel vygeneruje na základě momentálních sestav rozhodujících IBP - takže se prostě mentálně přemístí do virtuální reality, kterou rozehrává akcí svého prociťování a interakcí s dalšími kontaktovanými informacemi..."

Jeho stanovisko už také mám - odpověděl mi v podobném duchu:

"...cestování do budoucnosti je jen projekcí možností, jinak by celá ta legrace jménem život neměla smysl. Podle toho, jaké zázemí ti lidé mají - tak je síly v prostoru směrují do kompatibilních možností (celků, egregorů), které nám pak tlumočí. A ty egregory vznikají a rostou množinově, četností obdobných myšlenek a z nich pramenících pohybů těla. Princip i proces jak se budoucnost skládá z minulosti (množství obdobných dat) a současnosti (volba posílení některého egregoru) přece známe, ty texty do toho zapadají - v mezích výběru lidí k experimentům..." 

 Jediný rozdíl v nahlížení na tuto problematiku máme ve směru vnímání skládaní - já beru z možných variant budoucnosti ty potřebné "kamínky" do současnosti, posadím je do skutečnosti a uložím do minulosti - on naopak - z pole zkušeností (paměti) skládá cestu do budoucnosti...cítím, že oba způsoby náhledu jsou vlastně stejné...

 Ilustraci jsem převzala z článku Jakuba Konečného "Všemožnost absolutní Mysli"
http://jakubkonecny.blog.idnes.cz/c/238016/Vsemoznost-absolutni-Mysli.html
obraz.jpg