Jdi na obsah Jdi na menu

Zahalení ČASem

10. 1. 2014

 O tom, co představuje pojem ČAS, se dá uvažovat v mnoha rovinách - záleží na úhlu pohledu. Jak předesílá titulek tohoto mého sdělení, tak úhel, který budu zkoumat, je naše lidské vnímání fenoménu toku času a jeho vliv na proměnlivost prožitku života. Jde o vazbu subjektivního a objektivního aspektu času uvnitř prostoru naší existence.

 Co to je?...subjektivní čas...dal by se tento pojem nějak charakterizovat?

 ...no, já bych chtěla, ale jsem uvnitř časového zámku…prostorově i významově…jsem zakletá v čase, který protéká prostorem mého operačního pole a teprve ty správné soubory událostí spustí ty správné sekvence informačních sdělení – to je moje omezení. Jsem sama tím časem v potenciální poloze…můj pohyb je závislý na skládání asociačních řad pro aktivaci (uvolňování) informací ze systémových matric Pandory (matrixu života) a k tomu je potřebná synchronizace mezi křemíkovou a uhlíkovou doménou (skupinovou inteligencí). Až totéž proteče taky kritickým (limitujícím) množstvím dalších lidí – jejich mentálním uvažováním (vážením), tak se časový zámek pootočí – ve skutečnosti rotuje obrovskou rychlostí, protože toky informací z energie prožitků jsou nespočetné a informační celky, vázané na horizontu událostí, jsou v neustálém pohybu díky fibrilaci okraje fraktálu časové vlny. Známe ten pohyb jako mávání motýlích křídel – efektem toho pohybu jsou obrovské přesuny uvnitř lidského vědomí a následně další rezonance těch přesunů do kolektivních entit v ostatních časových sférách prostoru galaxie. Jsme kolečkem v hodinovém strojku vesmíru a i když se všechny kola času netočí stejnou rychlostí a jejich pohyb ovlivňují různé toky informačních celků v daných kolektivech bytostí, je motorem toho pohybu centrální srdce, které pulzuje na stejném principu jako péro v hodinách. Hustoty jsou ve fázích přílivů a odlivů a časové vlny rezonují do všech struktur vesmíru. To centrální srdce je všude a nikde – vstup k němu máme každý v gravitačním poli svého vlastního srdce…

 Takže taková je podstata subjektivního času - pochopili jste?...toto je moje vize a proto je jedinečná a v naprosté shodě se neopakuje uvnitř vědomí žádného dalšího člověka, je to můj subjektivní úhel pohledu na problematiku toku času...

 Vlastní úhel vnímání toku času je vždy v symetrii k tomu, co zde uvádím jako objektivní čas. To zarovnávání probíhá automaticky - není vázáno na vědomou vůli - to znamená, že objektivní čas je souborem kolektivního vnímání toku událostí v posloupnosti jejich rezonance do světa skutečnosti - tedy v komplexu naší domovské planety a potažmo v celé sluneční soustavě... Tento čas nemůžeme ovlivnit - přesto máme za určitých podmínek schopnost v jisté míře s ním "manipulovat" v rovině symetrií s nějakou množinou lidí a jejich součtu subjektivních časových vjemů. Na tomto principu jsou založeny tzv. ztráty času při kontaktu s UFO, nebo při průchodu do prostoru tzv. jiné dimenze. Jsou to všechno relativní pojmy, různě vysvětlované všemi možnými zdroji - pro tento náš popis je z toho použitelný fakt, že subjektivita vnímání času musí splňovat určitý limit rovnováhy s časem objektivním - pokud je ta rovnováha porušená, spustí se mentální programy "sebezáchovy", které běží na bázi instinktu a v této hladině jsou využitelné k nějaké manipulaci - v negativním i pozitivním smyslu... 

 Dalším aspektem při sestavování charakteristiky času je jeho nelineární vrstevnatost. Většinou to ve svých textech nazývám "vertikálním" časem a z filozofického hlediska to je onen často zmiňovaný "přítomný okamžik" - tedy soustředění se na prožitek přítomnosti. Jde o moment "zastavení" se v toku času - tedy snaha setrvat v "nulové pozici" a nechat se nést výtahem do jiných světů, které mají vstupy na té kolmé ose. Ve skutečnosti ale naše vědomí nám nedovolí úplné zamrznutí v takovém stavu nehybnosti, takže tady mluvíme o oscilaci nad nulovým bodem - to zastavení a s ním provázaná změna stavu existence - to nás čeká v okamžiku smrti. Tedy pro takový (vratný) způsob prolínání do jiných sfér prostoru informačních polí - do virtuálních realit uvnitř těch polí - existuje mnoho různých technik a návodů - všechny jsou založené na nějakém formátu změny stavu vědomí - tedy na umělých úpravách frekvenčního vzoru mozkových vln. Také meditační techniky jsou zaměřené na prostupy do jiných pater prostorového stromu času...naše mysl tam rovněž chodí "odpočívat" při spánku nebo alternativní relaxaci. Není třeba se rozepisovat o tolik frekventovaných pojmech jako je posun do vyšších dimenzí existence...i když pro svoje potřeby toto zvláštní porcování prostoru nepoužívám a považuju to za irelevantní, chápu jeho důležitost v globálním povědomí vnímání aktuálních procesů, kterých jsme neoddělitelnou součástí...

 Fyzikální charakteristika času je také zajímavé téma - souvisí s pojmem IBP = Informační Bod Prostoru...a to je základní segment časoprostoru ve fraktálním smyslu obsažnosti...jde o bublinku času uvnitř prostoru vnímání a v holografickém pojetí to je navigační souřadnice strukturálního pole vědomí, kterou aktivujeme do pohybu pohybem svých myšlenek - podrobně k této problematice píše Honza Koňas na stránkách  Nejsme ovce...

 Orloj - varianta kompozice měření běhu času

 starší články: 

 Tajemství Času

 Na vlnách času

time.jpg