Seznámíme–li se s velkými vizionářskými filosofy středověkého islámu, zjistíme, že se jedná o vyjímečné osobnosti, které dokázaly libovolně přecházet do říše fantazie. Podaly zprávu o tamní ne-obvyklé realitě a přiblížily nám sílu a moc fantazie vytvářet a přetvářet světy.

 Henry Corbin, který z arabštiny přeložil Suhrawardího stěžejní dílo Knihy osvícení, se ze všech sil snažil, aby čtenář z hutného textu pochopil, že tvořivá fantazie se soustřeďuje na sílu a vnímavost srdce (himma). Právě ta je příčinou úžasných zjevení, protože rozohňuje a sytí aktivní fantazii. Zahrnuje meditaci, modelování, tvorbu variant, projekci a toužení. Je nositelem záměru tak silného a mocného, že dokáže tvořit a realizovat existenci mimo bytost, u níž záměr vznikl. Himma je modus tvořivé fantazie, nabitý nejhlubšími vášněmi, která má moc vytvářet objekty a navozovat změny ve vnějším světě.

 Těm z nás, jejichž fantazie v běžném životě dosud dřímá, dává „Bůh“ sny. Podle Ibn Arabiho je jedinou funkcí spánku to, aby každý mohl ve snech zakusit přítomnost fantazie a dozvěděl se o existenci světa, kde všechny hranice slouží jen k identifikaci prostředí. Ve spánku snící cestuje jako král po svém panství. Navštěvuje pokladnice fantazie, které jsou plné situací a obrazů vytvořených vzpomínkami a schopností dávat něčemu podobu. Náš známý svět potřebuje úplně stejnou interpretaci jako sny. Pokud s pomocí snění a fantazie projdeme oponou svých samovolných halucinací a dostaneme se za ni, ocitneme se v kvalitnější realitě. Tuto oponu, která nám brání hlubší realitu vidět a zakoušet ji, si v sobě udržujeme sami. My sami jsme sami sobě závojem.

Vynikající filosof dějin s hloubavou myslí Ibn Chaldún tvrdí, že na dějinách lidstva se podílejí nadlidské síly a že klíčovou podmínkou vývoje civilizace je přítomnost a činnost jedinců, kteří si uvědomují skrytý řád událostí a dokáží fungovat jako prostředníci mezi sférou lidí a sférou vyšších sil.

 Pro islám má zásadní význam názor, že existuje skrytý svět, kde se sny skutečně odehrávají. Do této skryté říše se může člověk dostat při cestách duše. Může se tam setkávat s různými lidmi a ptát se jich na věci, které ho zajímají.

 V muslimských knihách o snech se šťastní zesnulí zjevují v zeleném šatu a kolem hlavy mají světlo. Znovu a znovu se klade důraz na to, že mrtví na živé myslí, napjatě očekávají jakoukoliv novinu a činy přeživších přátel a členů rodiny a mají na ně přímý vliv.

 Ve starém arabském světě se prováděla inkubace snových setkání se zesnulými tak, že člověk ulehl ke spánku poblíž hrobu zemřelého.

 Nebudeme schopni porozumět povaze a příčinám událostí, dokud se nebudeme zabývat „vnitřní stránkou“ dějin. Musíme si uvědomit výsledky působení náhody, snů a také fantazie. Vnitřní a vnější příčiny působí ve světě vždy současně. Slovem „náhoda“ označujeme příčíny, které mají důvody jemnější, než jsme schopni rozeznat.

ilustrace: IVIDOL