Jdi na obsah Jdi na menu

Návrat ztracených vzpomínek

5. 7. 2017

 Stimulem byla zajímavá úvaha na webu Martina Vacka, kde se hovoří o tom, co jsem psala v posledních popisech k Portálovým kompozicím a co je předmětem sdílených článků o Fenoménu duchovnosti...

 Původně jsem neměla v úmyslu psát dlouhou stať, ale tak se to nějak seběhlo, že jsem musela některé věci vyjádřit (dostat ven) - snad je to ještě dozvuk té včerejší Portálové anomálie...a taky mám spoustu volného času, neb jaksi chořím po expozici cizí bandičky bytůstek, se kterými jsme si navzájem nějak nepadly do oka - mám na mysli ty, co přebývají v klimatizacích aut a my máme v rodině aktuálně nový (ojetý) přírůstek...  

 Dnes se ty informace poskládaly skutečně zvláštním způsobem - v mém okruhu vnímání to už od rána stimuluje série různých déja-vu - je jich tolik, že je nestačím rozklíčovat a zařadit. Martinův článek mi otevřel velkou "tajnou" komnatu - je to Příběh z dávných časů, kdy lidstvo ještě neobývalo Zemi a skupina ajťáků z Projektu Člověk se rozhodla, že udělá velkou radost několika bytostem, které se neustále točily okolo jejich programovacích matric a sledovaly postup prací na nově vytvářeném Modelu, který zamýšleli nabídnout spřáteleným světům ve virtuálním formátu k testování. Naprogramovali do Modelového schématu evoluce pro větší skupinu lidských jedinců sekci, která dodávala životu lidí, kteří se potýkali s osidlováním jedné Sluneční soustavy ve vzdáleném galaktickém rameni Oriona, odpočinkový duchovní rozměr relaxu a regenerace, jako vhodného prostředí pro trávení "času" mimo pracovní rámec povinností. Tu nenechavou, stále se pošťuchující a od programování vyrušující bandičku skřítků éterické povahy pak vyexpedovali spolu s modelovým projektem do cílové destinace spřáteleného světa, kde testy možné reality vývoje života měly probíhat - jako správce té bonusové relaxační sekce. Ty světy byly dnešní Plejády a ty éterické bytůstky přesladkého vzhledu pěkně tvrdé a agresívní kódovací viry, které si neopatrní ajťáci takto bláhově nasadili do Projektu Člověk...

 V okamžiku, kdy se spustila autodestrukce první verze Atlantidy - jako následek agitačního šíření reklamy na trvalý Vzestup do relaxační dimenze, kterou si v trenažéru testující vědci soukromě pojmenovali RÁJ a jeho personální tým jako "bytosti-Světla" (lemuriánské kněžky) - bylo na zásah pozdě. Systémový kolaps, vyvolaný nad-kritickým počtem bytostí dané modelové reality, které se rozhodly pro onen trvalý přesun (Vzestup), aktivoval program globálního kataklyzmatu, který virtuální simulaci testovaného Modelu evoluce ukončil... Je to jen zkratkovitý popis - trochu fabulovaný do formátu sci-fi...Tomu Příběhu předcházelo mnoho důležitých kroků, které vlastně zrození a projev oněch skřítků umožnily a pak následné - po zničení toho světa, kdy kolektivní systém podpory života už nikdy nedokázal integrovat zpět do kolektivu potřebný počet původních vědců - jejich posty pak musely inženýři obsazovat různými náhradníky, což nedovolilo napojení do programové matrice a další nežádoucí efekty dominového charakteru. Došlo k nouzovým inovacím Modelu - tak vznikl nad-časový formát hierarchie postupu do duchovního rozměru, nové koncepce re-inkarnací, stěhování z planety na planetu, poté, co inovace selhaly a virus opět nabyl na síle...atd. Zoufalství a zmar zničených planet a zmařených životních forem...

 Někdy v počátcích lidské expozice na planetu Zemi se ajťáci Projektu Člověk rozhodli, že nesmějí ani na moment kolektiv lidí opustit - šlo už o nejtvrdší verzi simulace - naživo ve hmotě. To byla jediná cesta, jak sebrat sílu duchovnímu Egrogoru Moci, který se vytvořil z mentální energie těch verzí odděleného vědomí, které násobily svoji vůli a sílu skrz krystaly... Od té doby však došlo k dalšímu globálnímu kataklyzmatu a opětnému vymazání genetické paměti - okamžik hromadného přechodu Duší je jediným "oknem", kdy bytosti, pracující pro Egregor Moci, mohou realizovat tzv. Sklizeň - seberou všechny paměťové segmenty a přeživší trosky lidstva začínají od nuly. Fraktalita a dimenzionalita vesmírných principů vývoje bytostí je daná - lze ho jen urychlit a to s nejistým výsledkem - to je dnešní doba.

 Dnes jsou už okna příležitostí, kdy opět mohlo nad-kritické množství lidí chtít trvale vzestoupit a tím opětně posloužit svému nadřízenému duchovnímu vedení v získání dalšího času setrvání ve "funkci" - opět by došlo k autodestrukci Systému pro podporu života...naštěstí promarněná (kritický moment jsme překonali vloni koncem léta, kdy jsme byli nejblíž 3.světové válce). Taktéž samotný akt Vzestupu se podařilo rozptýlit v čase = odsunout do momentu "přirozeného" odchodu, kdy v okamžiku smrti dochází k odečtení informací z Duše, která je nosičem životní zkušenosti člověka, který ukončil konkrétní inkarnaci. Zde se ve společnosti svého mentora (zástupce duchovní hierarchie, jmenovaný radou Egregora Moci) - bytost/duše rozhodne (pokud je ve vhodné fázi), zda skutečně vzestoupí. Souběžně se podařilo prosadit status Vzestupu - nikoliv jako odměnu a postup za zásluhy, ale jako skulinku úniku z inkarnačního cyklu pro ty, co to vzdali, nezvládají hmotný život opakovat nebo jejich "duchovní" rodina neinkarnovaných bytostí strádá a nutně potřebuje jejich podporu. Odpovědnost za takové rozhodnutí nese i Průvodce (Průvodci) dané bytosti a má to dopad na jejich "hvězdnou kariéru"....

 O těchto aspektech jsem průběžně útržkovitě psala - není nutné se mnou souhlasit...komu moje vzpomínka přijde zcestná, tak ať se vrátí o pár řádků nahoru, kde píšu, že jedinou variantou, jak ji sdílet, je ve formátu sci-fi povídky...

 P.S. Kanál, co propojuje všechny dimenze živosti je nenucený, spontánní aspekt vnímání Života ve všech věcech a jako takový ho ctít - to také znamená vidět sebe (Zdroj) ve všech věcech - to je aplikace fraktality, dimenzionality a polarity do běhu času i do komprimovaných nad-duálních vrstev jeho možného obsahu. My nemůžeme vidět Život jen tam, kde nám někdo říká, že je a navíc ještě třídit jeho kvalitu. Například dravého inteligentního zabijáka delfínka všichni zbožňují a chudáka věčně schovaného studeno-krevného hada, co sní jednu myšku za týden (pokud není vegetarián), budeme dávat jako příklad manipulace a obecného zla...paradoxů doby jsou celé štosy. Pokud máme vlastní vůli a vlastní cit a rozum, nebudeme mít problém se v nich orientovat a vyhodnotit ty, co jsou proti vnímání Života a nepodporují ho ve všech oblastech vyjádření (to jsou ty zdroje, co hmotnou dimenzi nepovažují za součást Celistvosti Života, nehmotné dimenze virtuálních světů jí nadřazují a považují je za cílovou vrstvu evoluce). Pokud nás někdo dálkově řídí z nehmotných světů reality duchovní hierarchie či Egregoru Moci, nezávisle na naší aktuální činnosti a chtění upadáme do změněných stavů vědomí (či přímo tranzu) a přijímáme konkrétní pokyny, obrazy nebo návody (neplést si to s experimentálním cestováním či technikami k prohloubení inspirací nebo četbou z akašických knihoven) - pak bychom měli zbystřit a analyzovat tyto stavy nikoliv jako svatou vyvolenost, zázračnou seslanost z vyšších míst autoritou boha, či jako součást svojí mimořádné inkarnace mezi lidstvo a s tím spojené povinnosti okolo svého poslání za účelem pomoci se Vzestupem a podobně...nýbrž objektivně - co to vlastně děláme, jaké prostředky pro tyto aktivity používáme, zda to není jen fikce určitého handicapu v psychice osobního vývoje, kdy síla ducha aktivuje programy pro Spasitele a další aspekty, které by nám pomohly se orientovat. Viz komentář o komercializaci duchovna a praktikách, které se zde využívají k propagaci svých produktů a mívají různou nadpřirozenou legendu za účelem získání dostatečného zájmu a pozornosti....

 Vlákno příspěvku na Facebooku

vzpominky.jpg