Jdi na obsah Jdi na menu

Stříbrná brána - druhá část

2. 2. 2018

 Druhá část sbírky Stříbrná brána obsahuje básně a citace, které jsou součástí portálových obrázkových kompozic, publikovaných v druhé polovině loňského roku. Tyto kompozice tvoří ilustrační přílohy k jednotlivým tématickým popisům řady energo-informačních anomálií, jejichž studiu se věnuji, a které vnímám jako součást tzv. Transformačního procesu Člověka. Jsou to jednotlivosti na naší kolektivní Cestě do nových podmínek existence a do nového uspořádání sebe-sama. Do intencí Galaktického Člověka, který je sice domovem na Zemi, ale jeho Vědomí expanduje do celé Galaxie, která je domovem pro Zemi a naši Sluneční soustavu. Jsme bytostmi, které drží pohromadě - v Prostoru, kde se realizujeme jako lidé, v Čase, kterým měříme svoje pobyty v inkarnacích, i v duchovním rozměru Duše, která je svázaná se svojí lidskou rodinou ve vyšším formátu evolučního plánu všech sobě-podobných příslušníku téhož Celku Života. Jako naše národní pospolitost, i ta pozemská je specificky tvořená už tisíce a tisíce let. "Migrovali" jsme Vesmírem a tvořili Mozaiku Života - je složená ze střípků jedinečnosti každé osobnosti, která do té Mozaiky zasadila svůj kamínek existence. Všechny naše Příběhy jsou zapsané v našich společných Pamětech - Kronikách Lidstva, Knihách života. Nejsou to fyzické svazky - jsou to datová média, uložená ve Hvězdách a jejich planetárních systémech, kde po nás zůstaly nesmazatelné stopy. Uložily se do informačních polí a my jsme na jejich elektro-magnetickou auru stále napojení. Nezáleží, zda jsme momentálně tady, či jinde - to spojení je trvalé, je naší součástí, máme ho zakomponované ve své genetice. Skrz tuto genetickou paměť umíme vnímat i to, s čím jsme v tomto konkrétním životě fyzicky nepřišli do styku - ale víme, kde zkušenost hledat a jak zpracovat pro aktuální účely. To je naší lidskou přirozeností - jsme takoví, všichni...někdo umí to, jiný ono... 

 Realita ovšem bývá i taková, že ten, kdo umí TO, mívá sklony stavět toho, kdo umí ONO, do podřízeného postavení...i to je lidská přirozenost. Bývali jsme takto tradicí a generačně vychováváni a máme to hluboko zarostlé pod kůži. Na vyšší rovině existence jsme byli podobně účelově vychováváni duchovními kanály různých ideologií - a tyto vlivy vždy překračovaly rámec jednoho konkrétního života. Vracely se nám a napouštěly se jako jed do další nově uspořádané osobnosti této lidské rodiny...a tak dál a dál. Je to profil hierarchického uspořádání, které není člověku přirozené - nebývalo... Dnes už nikdo jinak uvažovat nedokáže. Jako cizí "nadřazené" síly zpoza pozemských hranic se tyto Egrogory ideologických "pětiletek" řízené expozice Moci stále infiltrují do kolektivního Vědomí - do zemské noosfrérické mnoho-dimenze Živosti. Podobně jako "nahoře", děje se i "dole". Necháváme se jako malé jednotlivé národy přesvědčit, že ty mimo-státní (ve vyšším pojetí to jsou mimo-zemské) subjekty jsou cosi víc, než domácí. 

 Viz například tento jednostranný názor člověka, který je typickým vzorkem mnoha dalších, jejichž obsahový info-servis si je podobný jako vejce vejci. Trvalým motivem je nadřazený postoj tlumočníků konkrétní entity, která lidstvo považuje za nějaké neandrtálce, které je potřeba kamsi vodit - rozhodovat o tom, co je pro člověka dobré a co nikoliv - a protože kolektivní vědomí nelze pominout či obejít, tak se pro tyto intervence musejí jevit jako lidé...ale svůj původ nadřazují tomuto pozemskému. Přitom všichni jsme dětmi Hvězd a jsme si rovnocenní - rozdíl je v tom, jak sebe-samotné chápeme a z jakých souřadnic tvoříme kolektivní realitu společného Světa. Ale nechť - možná zas jiné lidské bytosti v jiné poloze vlastní projekce multi-osobnosti působí kdesi v soustavě Plejád a kážou tam "vyšší pravdy" ve jménu pozemské civilizace, která cítí potřebu tam nastolit změny...a možná je jim opláceno stejně = jako cizákovi, který se buď samozvaně musí vyčlenit, aby uspokojil ambice nad-lidskosti nebo nemůže jednat jinak z toho prostého důvodu, že je dálkově řízený - jako loutka na provázcích a jen tlumočí cizí plány, záměr a vůli. 

 V poslední době jsem přišla do kontaktu se starším seriálem "Konec dětství", natočeném podle stejnojmenné knihy Artura Clarka. V odkaze je v diskusi pod článkem přesně vidět, jak lidé pochopili smysl poselství, vloženého do scénáře. Že jsou fáze, skrze které jsme na Zemi ve svém vývoji násilně postrkovaní tak, jak to vyhovuje tomu vyššímu duchovnímu vedení, které zde vystupuje jako pomocná mimozemská ruka. Stejná entita dovedla stav planety a jejího osazenstva do srabu = dlouhodobým podprahovým působením na člověka, jeho smýšlení a názory, jeho ideály a vize. Nejdříve je dlouhé období zpracovávání svědomí člověka. Je to skrze Vinu - za narůstající neutěšený stav věcí na planetě a nástiny toho, kam to povede - tj. vize katastrofických scénářů. Tak se to děje v neustálé aktualizaci na měnící se dobové podmínky již dlouhá tisíciletí - takto nám bylo kolektivní Vědomí tvarováno a při tom z něj cizí entita těžila energii. Energii emocí a mentální konfrontace (mentiony), které ten vložený motiv viny a trestu (prvotní hřích) uvolnil do trvalého toku  - z generace na generaci si předávaných paradigmat, kterým mnozí už ani nevěřili - ale jsou tak pevně usazeny do podvědomí, že s vírou v jejich platnost jsme se už rodili. A k tomu je nám poskytovaný souběžný proud vyšší božské Lásky, kterou servisuje a uvolňuje tatáž entita (systém cukru a biče) - dává možnost vykoupení - pro ty, co uznají ono cizácké vedení, které se interpretuje jako spasitelské východisko, jako autorita, která má právo a povinnost člověka z toho srabu vyzdvihnout, která to prezentuje jako svoje poslání - ať už jednotlivec chápe nebo nechápe. To je obsahem onoho mimozemský "ví", pozemský "neví"...jak jednoduše prosté to je, že? 

 Také mám svoji jinou část vlastního mnoho-vyjádření v mimozemském rozměru jiného času a jiného prostředí (Sírius). Nikdy bych ale nepřijala kontrakt na vměšování se do pozemských schémat kolektivní reality. Konečnou fází vlivu těchto mimozemských spasitelských entit je pak plánovaná obdoba toho, co je nastíněno v uvedené knize (seriálu) = generačním tvarováním kolektivního Vědomí by se do genetiky implantovaly takové programy, co by zahájily už v okamžiku narození řízenou "transformaci" inkarnovaného člověka = rodily by se děti, které by už nebyly solitérní jedinečnou bytostí, ale biorobotem bez vlastní energie, tedy i bez emocí... Telepaticky (dálkově) řízené lidské loutky - bez vlastní vůle a osobitého projevu - to je cesta mimozemských plejádských vlivů, které velmi dobře vědí, že přípravu pro tu závěrečnou fázi mohou realizovat jen skrz infiltraci do inkarnovaných lidí, skrz otupující info-servisy typu Vzestupu a další, které všechny součtem mají jedno společné - nedovolit pozemský transfer do Svrchované Jednoty Galaktického Člověka, který nebude mít potřebu vzestupovat - a časem ani umírat, aby se vracel "domů" - bude totiž doma tady - na Zemi...a současně všude jinde, jako cestovatel a badatel na dobrodružné poznávací cestě. Nebude emisarem samozvané "dobré" vůle, která nemusí být dobrá pro všechny, komu by se takto nabídnul jako vyšší bytost z hvězd, která jednoduše VÍ. Jsou to naše lidské slabosti i přednosti, co nyní vyplouvají na povrch, stávají se viditelnými a jedno už začíná nabývat na obecné zřejmosti - že totiž člověk není žádným zaostalcem, který by se bez podpory z vnějšího světa už dávno zničil. O opaku svědčí sám fakt, že ti osvícení MZ mezi námi lidmi chodí jen jako lidé - protože velmi dobře vědí, že ten, kdo je tvořivým elementem této kolektivní reality, je zas jen člověk sám...jeho prožitky a zkušenosti, které se sice dají ovlivnit zahraničními intervencemi - ale jen na omezenou dobu a v lokálním měřítku. 

 Stříbrná brána....proč právě "stříbrná"? Proč ne "zlatá"...? Souvisí to s tím vylitým srdíčkem tady výše - byli jsme jako lidé uvedení do pout mnoha klamů. Velká část z nich hrála (a ještě hraje) na ty nejcitlivější strunky našeho zdrojového propojení do Celistvosti. My víme, že jsme více, než tato jedna jediná konkrétní osobnost, která má toto jméno, narodila se tehdy v konkrétním dnu a roku a má takový a takový životopis, rodinné vazby a profesní dráhu. Víme, že jsme mohli kdysi být rodilým Němcem, Židem, Rusem nebo Američanem, že jsme prolínali časem i prostorem, že máme vzpomínky na Atlantidu, na Mars, Maldek i další lokality ve vzdáleném kosmu, kde jsme se jako hvězdné děti někdy projevily. Víme, že na pozadí našeho Tady a Teď souběžně existujeme v mnoha vrstvách a dimenzích téhož Vesmíru a víme také, že jsme sami o sobě plnohodnotným mini-vesmírem, který nese celistvost toho velkého jako dostupný potenciál čehokoliv, co je nám stále k dispozici a s čím můžeme ve svých projektech počítat. Přesto se v rodině nebo na pracovišti neprezentujeme jako Němec, Žid, Rus nebo Američan, či dokonce Atlanťan, Marťan nebo jiný ET z mimozemského prostředí. Netvrdíme, že z té perspektivy jsme čímsi víc, máme vyšší právo a je naším vyšším posláním z těch souřadnic nějak "šéfovat" v kolektivu, zpochybňovat ty hodnoty, které se promítají jako národní a státní schéma respektované legislativy a provozního řízení společnosti - kolektivu, kde jsme plno-hodnotní ve smyslu příležitosti, jak svoje schopnosti zdokonalit, nově projevit a tím se uplatnit jinak ve společnosti stejných bytostí. Anebo ano? Rozhlédněme se politickou, ekonomickou a společenskou současností a zamysleme - není to tak, že to dovolujeme?...ty externí infiltrace Moci a pak rádi kýváme samozvaným spasitelům, kteří nesou řešení - nevěda, že jsou řízení týmž vyšším principem uplatnění téže Moci? Rozlišit jednotlivosti v projekci vlivů do našeho osobního vědomí - to jsou intence Galaktického Člověka - tam se posunujeme a skrz jeho dispozice začneme chápat souvislosti toho, jak to ve světě funguje a jak to některé bytosti využívají či zneužívají...

 Nový soubor popisů, který postupně publikuji jako "Mapu Cest", bude celý o tom - jak se asociačně dá měnit realita, nahlížet pod strojené sukýnky a pokličky, které navrchu bývají "in"...ale vespod už to tak krásné nebývá - jako v tom starém českém přísloví.

 Na sbírku "Stříbrná brána" navážu publikací všech textů o Portálové sekvenci 2017 - také ve formátu e-booku - podle času snad ještě v tomto roce.

 Irena Tissa Sittová - Stříbrné Hory 2.2.2018

 Předmluva k První části sbírky

 Odkaz ke stažení druhé části ve formátu pdf

 Komentář Honzy Koňase k danému tématu

stribrna-hvezda.jpg