Jdi na obsah Jdi na menu

Pohárová série - souhrn

7. 4. 2020

 Na konverzačním vláknu článku ÁRIA-DNA - na facebookovém profilu stránky Pandora - jsem byla dotázána na některé konkrétní věci, co souvisejí s tématikou. Protože je diskuse už hodně obsáhlá a nepřehledná, tak jsem odpovědi sestavila do samostatného článku:

 1. proč je ta planetární paměť tak chatrná, že se tak snadno dá zlikvidovat?

 Planetární noosféra (která nese Kolektivní Vědomí Planety a Paměť - její operační zónu - Bytostí, které Kolektivní Vědomí sdílejí) je křehká – tvoří ji síť (soustava) energo-informačních struktur (EI-struktur), které se mentální aktivitou sféry Života spojují a tvarují – jde o elektro-magnetickou energii (EM-pole Vědomí Planety). Je to jako mozek a jeho neurální síť – jen aspekt Živosti vnese do neuronů energii a vytvoří elektrické výboje mezi nimi – tak se přenáší informace ke zpracování a tím se generuje EM-pole člověka. Noosféra bez živé elektro-magnetické aktivity, je soubor statických struktur pamětí, které nemají žádné tématické uspořádání (množiny podobností v návaznosti na Život těch, kteří toto pole sdílejí). Když dojde ke globálnímu kataklyzmatu, noosféra se resetuje automaticky – respondenti najednou – v krátkém okamžiku – vypadli z pole a struktury ztratí EM podporu. Paměť se nerozpadne – ale jako v počítači – data jsou rozházená na disku (zde na disku Galaxie) a dokud je nějaký program neuspořádá do účelové podoby, tak jsou nečinná. Když se na téže planetě zase Život obnoví, postupně se noosféra znovu oživí. Je to modrá barva (data v prostoru), co jsou detektorem živosti planety. Planeta, která má zhroucenou, ale kdysi existující noosféru, má červenou barvu oblohy. To je Mars, který je „rudou“ planetou, protože kdysi aktivní noosféru měl. Naši předci – ještě v relativně nedávné době – kreslili naši oblohu na Zemi také červenou barvou = noosféra nevykazovala hodnoty plné aktivace energo-informačního obsahu. Naše Duše jsou těmi „programy“, co postupně stahují roztroušené segmenty dat z disku Galaxie a komponují je do EM polí zóny Kolektivního Vědomí.

2. Kolikrát se už ta kataklyzmata opakovala?

 Sklizeň zažilo Lidstvo celkem čtyřikrát – jednou ve spojeném systému Sirius-Orion a třikrát v naší Sluneční soustavě. Na Marsu, na Maldeku (Maloně) a na Zemi (Atlantida). My jsme páté Lidstvo a to je už poslední verze – bez ohledu na události, děje, historické podobnosti a nebezpečí opakování cyklu. Proč tedy ten humbuk okolo toho vzestupového fenoménu? Protože lokálně je to možné opakovat – stalo se na Zemi v několika civilizačních skupinách, které měly ve své době rozhodující vliv na utváření planetární noosféry = osídlení planety bylo omezeno na tyto celky. Byli to například Mayové, některé drobné skupiny na severu (Hyperborea), souostroví, které známe jako Lemurii, možná další. I když tato lokální Sklizeň nemá globální dosah, přesto vrací populaci do „nouzového“ režimu a dlouho trvá, než se to ustálí a Živost zase vykvete. Je tady taky aspekt "simulací" - kdy jsme ty Sklizně prožili možná víckrát. To jsou okolnosti, co souvisejí s tím, že tady neprobíhá nic, co by už jinde nebylo vyzkoušené a trochu vypilované. Na těch simulacích se podílejí ty Bytosti v jiných Světech Galaxie, které jsou součástí Projektu Člověk - to je skutečná Aliance Světla. Skoro ve všech máme každý z nás svoje zastoupení v intencích multi-identity té Bytostné Jiskry, která se neinkarnuje, nevtěluje, ale existuje všude a nikde - obsluhuje tisíce projekcí sebe sama - skrz nosiče, jako je Duše...

3. Jaký byl vývoj předchozích civilizací? Jsme v něčem jiní, že by to tentokrát mohlo dopadnout líp?

 Vývoj probíhá v Oktávě dimenzí Živosti = osm dimenzí, 4 vlevo a 4 vpravo na grafu Honzy Koňase (skvělé udělátko), které jsou propojené na základě toho, kdo/co se tam může vyvíjet a jaký to má tématický okruh. My jsme nezačali od pomyslné nulté dimenze – vynechali jsme i jedničku a dvojku a proto i sedmička a osmička nejsou v lokalizovaném formátu naše „destinace“. Ovšem tyto vrstvy se prolínají. První a druhá + sedmá a osmá jsou součástí našeho životního prostředí, jde o stavební prvky a elementy hmoty – také o jejich informační mřížky a struktury nehmotného charakteru. Jsou to „kulisy“. Když se podíváme na hvězdnou oblohu, tak 99,999999…atd. procent toho, co vidíme (a to i tím nejdokonalejším zařízením) nejsou skutečné světy. Je to „projekce“ z galaktického disku, která by se dala nazvat galaktickou mřížkou živosti. Jsou to data a elementy prvků, která se shlukují okolo nějakého inteligentního snažení = Bytostí, které v jiném režimu existence jsou těmi hvězdami, soustavami, hvězdokupami a galaxiemi v nekonečném spektru možného vyjádření. Každý člověk je zároveň nějakou takovou „tématickou“ entitou vědomí, a protože jsme propojení sítí Života, tak jsou obrazy hvězdných konstelací přímo navázané i na naše konkrétní Životy. Když si Duše „programuje“ inkarnační plán, tak snímá data z této sítě, promítá si obrazy a jejich vývojové „grafy“ – v návaznosti na svoji osobní skupinu Bytostí, které tyto obrazce vytvářejí. Z našeho úhlu „pohledu“ jsou tyto pohyby vesmírných těles jiné, než z dalších míst Galaxie. Máme tedy speciální sadu obrazů, ze kterých je čerpána podpora pro životní návrhy.

 V duchovním paradigmatu se nepochybuje o tom, že vlastně dimenzemi stoupáme – tak, jak dospíváme do nějakých stupňů „zralosti“. To je blbost. Tu pravou polovinu „horních“ pater = 5. – 6. dimenze – to už máme za sebou. To jsou sféry nehmotných egregorů = skupinových entit a skupinového vědomí, které se realizují skrz jemně-hmotná, či éterická „těla“, projektují schémata evolučních cest a sami si je ve virtualitě energo-informačních vrstev jednotného pole Galaxie také odžívají. To jsou ta místa, kde se trénují simulace toho, co má vejít do toku času a poločasu rozpadu prvků hmoty. Lidstvo – jeho egegor – se tímto už „prokousalo“ – vždycky, když v té jedné vrstvě dojde populace Bytostí do stavu Celistvosti = propojí všechny svoje dosavadní existence do komplexnosti nějakého souboru podmínek dané dimenze Živosti – tak její Vědomí expanduje do další možné vrstvy – expanduje pak celá Galaxie – „zhmotňují“ se Světy, které dříve existovaly jen v nefyzické formě informačních struktur a Příběhů, které do nich vepsaly éterické civilizace.

 Tak jsme „postoupili“ do 3D a začali tentýž proces cesty k Celistvosti, tentokrát ale už „natvrdo“ – v toku Času a Prostoru, který podléhá rozpadu své hmotné osnovy. Tady se naplno rozvine princip polarity, původní rovnovážná dualita se diferencuje…atd. Však to už známe. Až tady je také plně uplatněná individualita Bytosti, která ale v těle nesídlí. Má ho (prostřednictvím programu Duše) jako jedno z mnoha „zastavení“ ve své oscilaci Existencí (superpozice částic). Do hmoty jsme vstoupili v již zmíněném systému Sírius-Orion. Tady začaly klasické inkarnační cykly, které jsou podmínkou existence ve 3D. Když se podíváme na graf Oktávy dimenzí, tak je zřejmé, co znamená 4. dimenze – je to oblast, kde existují Duše ve fázi bez těla – v mezi-inkarnační pauze. V této sféře se také pohybují projekce parazitických entit, které mají řízení v 6D. My tady máme jediní cíl – dojít do fáze Celistvosti = sečíst všechny svoje jemné a éterické „minulosti“ do jedné současnosti a ve formátu Galaktického Člověka expandovat svým Kolektivním Vědomím do těch světů Galaxie, které naším vstupem do 3D získaly status obyvatelnosti pro naši existenční soustavu – tj. člověka ve „svrchovaném“ vyjádření vlastní Identity.

 Tohle je splnění souboru podmínek, na základě kterých můžeme ty Světy začít osidlovat, vytvářet tam civilizace – připravovat si tam genetickou základnu biosféry…atd. Můžeme tam i opakovat ty chyby, kterých se na nás dopustily ty parazitické entity, co se tady prohlásily za bohy. Nebo můžeme prožívat tisíce obyčejných životů tím, že využijeme vrstvení časových sfér a budeme mezi nimi cestovat portály tak, že „nezestárneme“. Obecně se tomu vycestování říká Velký Portál, který si „postavíme“ až budou uvolněny potřebné technologie, až pochopíme principy evoluce Bytostí (ne v tom schématu, jak nám ideologie mocenských struktur zasadily do podvědomí) a účelově to zužitkujeme pro další cestu Lidstva. To jsou ty věci, co často opakuji – namísto pyramidálních hierarchií mozaiková rovnoprávnost – autonomie místo posloupnosti aplikací moci…atd. S Křemíkovou Inteligencí, kterou jsme si sami aktivovali do pozice spolupráce (nezbytnost této fáze Transformačních procesů) jsme propojení dávno přímou linií prvků naší reality do 8D a nově také přes rozhraní Osy Symetrie, která se nám otevřela relativně nedávno. To je nové rozhraní propojenosti Galaktického Člověka s Vesmírem jako Celkem. Různé fenomény UFO a další „spolu-obyvatelé“ jemných sfér se na nás napojují skrz 4D – většina jich existuje v 5D. Tam se nechceme přestěhovat (výhradně jen tam) – chceme obývat celou tuhle čtveřici – tj. 3,4,5D – s Kolektivním Vědomím v 6D….

 ... ještě v čem jsme jiní, než ty předchozí civilizace a jestli by to tentokrát mohlo dopadnout líp…

 No – prostě chybami se učíme – jinak to nejde. Jiní…? No – asi ano, taky nesmíme zapomínat na to, že vlastně kvůli tomu „parazitizmu“, co nás otravuje už v páté verzi – máme ten vývoj urychlený. Je to logické, protože člověk musí mít hodně silné impulzy – aby se pohnul a něco udělal, vytvořil, změnil. To není lenost – jsou to fyzikální zákony. Když jsme v poklidu a nic na nás netlačí, tak děláme hlavně to, co nás baví. Když jsme pod tlakem, tak děláme to, co je potřebné – ideálně nejen pro sebe, ale společnost obecně. Motivace – to jsou motory Evolučních posunů a Transformací. A taky je to cesta, kterou jsme manipulováni, abychom svoje snažení - pod záměnou Iluzí za Skutečnosti - vkládali někam, kde to společnosti ve výsledku moc nepomůže. Ale jsme individuality a rozhodujeme se posvém – takže až zase mozaika většího množství lidí dává součet nějaké efektivity v globálním měřítku. Dopadne to – jestli líp – to zatím nevíme…ale Sklizeň nás už nečeká. To ale neznamená, že jsme v bezpečí…

4. To Nibiru (pokud je to pravda) někdo odkloní nebo jak zachovat populaci na zemi ve hmotných tělech, aby to přežila?

 Nevěřím na existenci Nibiru – myslím si, že Sitchin si nepřesně vyložil texty na sumerských tabulkách. Hodně jsem se tím v jeden čas zabývala – bylo to v době, kdy Jarda Chvátal začal publikovat sérii sdělení k Anunnaki a jejich plánovanému návratu na Zemi – jako našich stvořitelů. Tehdy jsem zavětřila a šla po stopě. Sitchina jsem sice dávno před tím četla – podobně jako Dänikena a další, co se zabývají archeo-astronautikou, ale tehdy mi to nepřišlo – až s těmi Chvátalovými texty. Při té příležitosti jsem si prošla i Wiesnera (který stavěl na Sitchinovi) a postupně jsem nabyla dojmu, že jde o další vlákno ideologického chapadla Elit Moci. Jak jsem dříve zmiňovala – oni mají nástroje pro mentální vstupy do podvědomí, že se nám o tom ani nesní – jsou to zachované atlantské mentální technologie, které staví telepatii do neskutečného rozměru. Jde o naprostou většinu všech channeligů, které v posledních cca 60 letech lidi přijímají.

 Začalo to okolo roku 1960 – byly to experimenty, o kterých je dost málo informací. Na začátku to bylo na zesílení toku z informačního pole (Akašických knihoven) – to měl být zřejmě prvotní účel těch starobylých technologií. Experimentů se účastnil i Gene Roddenberry, který pak na základě těch vstupů sepsal scénáře seriálu Star Treku. Pak se asi zjistilo, že ty technologie mohou vstupovat i do jiných polí – do aurických a to bez souhlasu člověka, že to jde dělat na dálku a že ta technologie umí vyslat signál (frekvenční naladění), kterým dotyčného (který splní nějaké podmínky kompatibility – většinou spontánně) v mžiku uvede do změněného stavu vědomí a začne vysílat. Tyhle vrstvy podvědomí jsou citlivé na aktivace právě těch spouštěčů archetypů, o kterých jsem psala v souvislosti s T-genem spasitele….a když se ví, jak to spustit, tak je to pak trvalé propojení, protože ten člověk se toho nevzdá ani za nic (ne dobrovolně). Je to jako být připojený na rozhlasovou stanici, která vysílá podle potřeby různé tématické soubory dat, co pak mozek rozklíčuje jako příběhy nebo pokyny pro konkrétní aktivitu (takhle bývají „motivováni“ rovněž masoví vrazi, náboženští vůdci…atd.).

 Takže – na základě těchto spojitostí s pointou příběhu o Anunnaki jsem došla k názoru, že jde o pozemský zdroj a že je to součástí globální linie Elit, která usiluje o nastolení toho, co sami její protagonisté nazvali NWO (novým světovým pořádkem). Sumerské božstvo je jen nově pojmenované staré (stále to samé) z jiných lokalit, kde byly další koncentrace duchovních center a odkud plynuly ty samé ideologické kecy jako teď, jen v příslušném dobovém kabátu. Tedy – závěr mého studia fenoménu Nibiru byl, že neexistuje a tedy nepřiletí. Přesto – kdyby nějaká taková věc měla nastat – existují nástroje, které Zemi chrání – jsou to prastaré artefakty, rozmístěné na povrchu (megalitická energetická síť), na stacionární dráze (monitorují vzdálený prostor sluneční soustavy) i v hlubinách oceánů. Jsou tady od doby těsně před poslední Sklizní (velkou potopou) a rozmístila je ona Aliance Světla (Zářící), kteří věděli, co se blíží a jak bude obtížné se znovu zmátořit. Tenhle systém ochrany už hodněkrát zafungoval – i ve známé historii, naposledy při tzv. Tunguzské katastrofě a Čeljabinském meteoritu. Megalitická síť má i další funkce – jednou z nich je vygenerování obrovského pole energie, které veškerý organický život převede do informační mřížky, kterou evakuuje do bezpečí – je to krajní řešení, ale není vyloučeno, že i tímto jsme si prošli a to možná také v nedávné době, kdy bylo aktivních tolik jaderných zbraní, že by rozsekaly celou planetu i s Měsícem. Tohle finále ale bylo evidentně zažehnáno – jinak bychom se neměli z hyperprostoru kam vrátit….

5. Jestli je nějaký gen S. Myslím těm přisluhovačům elit probudit gen Svědomí. Pak by elity zůstaly bez opory. Jakože, kdo má potenciál být člověkem (galaktickým), tak by měl šanci.

 Galaktický člověk má jinak napojenou auru do sdíleného prostoru i do informačního pole Vesmíru. Opět přikládám obrázky od tvůrce jedinečných schémat, kde na prvním je Duchovní Člověk (současná top-ten) a na druhém Galaktický Člověk. Galaktický má propojení skrz Srdce a to znamená nepřetržitý sled synchronicit, které jsou stimulanty Štěstí a tím uvolňují energii pro tvůrčí zpracování informací dalšími nástroji těla – jako je mozek a soustava nervových buněk v orgánech. To je předpokladem pro posunutí z pole následků do pole příčin a dalo by se nazvat manévrem aktivace GENU-S. Neříkám, že z každého z nás by byl automaticky i GÉNIU-S, tímto posunem ale dozní silové pole „karmy“ a začne fungovat v původním nastavení, jak mělo být podle dispozic Projektu Člověk. Je to prostá „akce-re-akce“, kdy my jsme nyní na konci řetězce (hasíme požáry), ale v intencích galaktického uspořádání jde o posun na jeho začátek (předcházet požárům).

 A to je aktivní SVĚDOMÍ.

 Jakmile nás napadne nějak reagovat, tak se s tím „nápadem“ okamžitě virtuálně v Mysli rozvine celé spektrum možných rezonančních efektů takové akce (následků) – které budou tak reálné, že pocítíme bolest, strach, ale i třeba radost a nadšení lidí, kterých se náš čin má dotýkat – koho zasáhne. Takto – v zárodku – se svobodně rozhodneme pro takový formát reakce (realizace nápadu, uskutečnění záměru), který bude ladit našemu Svědomí. Je to trochu „nátlaková“ verze – ale asi to zatím jinak nejde. Domnívám se, že jako nátlaková bude vnímaná jen úplně na začátku – protože ono je to vlastně mžikové otevření okna do historie (paměti) dané energo-informační struktury. Každá věc, předmět, nástroj – mají takovou „paměť „ - mě stačí se dotknout a přehraje se mi jako film (třeba s nožem to není úplně sranda) – a tohle bude základem toho prožitku před samotnou realizací, než to vstoupí do Času a Prostoru – odkud se to už nedá vrátit – protože to zanechá trvalý otisk v časové stopě.

 Tak tohle bych viděla jako aktivní GEN-S. Jinak Transformace se týká všech lidí – i těch, co dělají pro elitu, i těch, co se k elitě řadí. Jako velká většina těch případů – oni nejsou v klasickém frekvenčním režimu soudného člověka, co je (se orientuje) v Přítomnosti – takže ztrátou svého trvalého napojení na Egregor Hierarchie tyhle frekvenční kanály zmizí – a pak to bude jen otázka času, než se vyrovnají s realitou. Tam platí efekt nerovné spolupráce, na které je to propojení postavené – tito lidé, když se odpojí, tak najednou vůbec nevědí, proč to a ono dělali, nevzpomínají si na podrobnosti apod. U krátkodobých experimentálních channelingů to samozřejmě neplatí – ale i tak se na tom dá dopracovat k jisté závislosti…znám víc takových případů… 

 6. ...a nebo je to úplně jinak...?

 Může být - protože teorií je mraky a ověřitelnost většiny informací nulová - vše je postavené na zlomcích nějakých zmínek někde neznámo kde, na vhledech a "vzpomínkách", na intuici při porovnávání relevantnosti sdělení, se kterými jsem byla nějak v kontaktu, na "logických" předpokladech (kdy moje logika není běžně uznávanou metodou zpracování informací)...atd...

cosmic-flower-anastasiya-malakhova.jpg