Jdi na obsah Jdi na menu

RO-UCHO

23. 3. 2020

 …nese symboliku aktuálních energií v rámci procesu Transformace Kolektivního Vědomí…

 Přestože jsme byli „zpomaleni“ sérií opatření v rámci „pandemie“, dochází k zrychlování příjmu informací specifického charakteru. Za běžného (neregulovaného) režimu se náš den skládá ze souboru stereotypů, které nazýváme denní rutinou. Větší množství těch aktivit provádíme automaticky – v naučených vzorcích pohybů (i mentálních) – a jen malinkou část z nich můžeme označit jako ryze tvůrčí a konstruktivní. Pokud chystáme realizaci nějakého projektu, tak se podíl tvůrčí práce zvětšuje, ale zas tím odsouváme ty rutinní práce, které vyloženě nehoří a bez nichž to chvilku „přežijeme“. To je normální obraz každodenního života obyvatel Země. 

 Co se stane, když se ze dne na den změní (zmenší) jejich akční rádius a úplně převrátí schémata naučených stereotypů… 

 Asi prvotním je realizovat se na zmenšeném teritoriu – nastává jaro, takže klasika – úklid, domácí práce, kdo má – tak zahrada, samozřejmě semknutí rodiny – spolupráce všech členů na tom všem…atd. Pak přijde moment, kdy nastává rozpoložení, kterému jsme si navykli říkat „nuda“. Mě osobně tento pojem nic neříká, protože jsem asi nezažila moment, kdybych se doopravdy nudila – vystačím si sama se sebou, se svými myšlenkami a dokážu přečkat hodiny a hodiny čekání (pokud jsem takovému vystavena) ve stavu vnitřní relaxace v prostředí holografických projekcí svých vizí. Informace jsou všude kolem nás – kdo je slyší, toho nenechají propadnout letargii či otravě z nuceného „nicnedělání“. Dnes už má skoro každý navíc přístup k prostředí, kde si vyhledá dostatek podnětů k „zabití času“, kterého se mu najednou dostává příliš mnoho. 

 Mnoho Času – to je tématika dne. Hodně z nás je i přesto nervózních, protože by ho chtěli trávit jinak. Většina „workoholiků“ (a každý zdravý člověk je v nějakém stupni takové „závislosti“ na aktivitě) je vázaných na specifickou práci – jak mu ji někdo vezme, nebo k ní zamezí přístup, nedokáže svoji hyperaktivitu aplikovat do jiného prostředí. Flexibilita lidské tvůrčí aktivity se vyznačuje úzce vymezeným rozsahem přizpůsobení se změnám. 

 Tento aspekt lidského charakteru symbolizuje „roucho“ – coby formát prezentace člověka do společenstva jako celku. Momentální nastavení je nucenou navigací k uspořádání svého postavení ve společnosti v naprosto nových (neznámých) podmínkách. To, že na pozadí toho je nebezpečí, ohrožení, obava o své blízké, o Život jako takový – zvyšuje pocit potřebnosti nové kroky udělat, zastírá rozladění a nechuť vystoupit ze škatulky pohodlí, nabuzuje skutečné lidské hodnoty – jako sounáležitost, ohleduplnost a soucítění – dodává energii hledat cesty, kde a jak pomáhat, aby to mělo smysl a užitek. V realitě jsme si museli nasadit „roušky“, ale vnitřně převlékáme „roucha“. Nikoli ve smyslu „kam vítr, tam plášť“ (to jsou stará schémata) – ale jako reakci na expozici kvant Novostí, kterým jsme vystaveni. Až se krize přežene a my získáme odstup k relevantní rekapitulaci, tak možná dojdeme k překvapivým zjištěním. Je pravděpodobné, že hodně lidí usoudí, že jejich „stará“ práce jim už nepřijde zajímavá, perspektivní – že by chtěli dělat (živit se) něčím úplně jiným, co by naplnilo jejich představy, které modifikovalo na cosi naprosto nového období nucené izolace.

 Rouška je malý kousek roucha na obličeji. Pokud nejsme zdravotník nebo lékař, nepracujeme v prašném nebo toxickém prostředí, nejsme muslim a nežijeme v Tokiu, tak si obličej nezakrýváme. Kontakt s výrazem očí nestačí – jsme navyklí vnímat při kontaktu s ostatními celý obličej – jeho mimiku při hovoru, škálu emocí, která se tam zobrazuje, aniž bychom si toho byli vědomí. Navíc hodně lidí – aniž by to dělali plánovitě – odezírá ze rtů - to otevírá další rozměr komunikace. Rouška také zkresluje zabarvení jemných tónů hlasu – tohle všechno má pro sdílení informací v reálném prostředí hluboký význam. Byli jsme tedy zkompletováni do jakéhosi formátu uniformity, co je pro nás nové a s čím nějak potřebujeme nově pracovat. To znamená nacházet další možnosti, jak detekovat emoční a smyslový podtext při hovoru nebo zběžném setkání – takovou cestou je naladění na aurické pole. Jsou to soustavy toroidně uspořádaných EM polí živých bytostí, které jimi tvarují přirozené „záření“ z objektů aktuální reality. Být „donucen“ prohloubit okolní vjemy do mimosmyslové hladiny znamená, že rozvíjíme intuitivní složku naciťování informací z prostoru aktivního pohybu. 

 Roucho má také významný mystický aspekt – jeho stylizace, barva, zdobnost…atd. – to jsou věci, které vždy platily u zástupců nějakých struktur řízení – třeba monarchů nebo náboženských vůdců. Obyčejný člověk, který právě není účastníkem nějakého speciálního ceremoniálu, obléká to, co mu ladí do nálady, pohodlí, či plánovaných činností.  

 Člověk se nerodí do roucha, ale roucho vytváří (šije) na míru svých představ o tom kdo je a kam směřuje. 

 Přiložená ilustrace RO-UCHO svým kódováním napovídá, že jde o ZVUK (frekvenci) a o jeho PŘÍJEM. Pokud by šlo o výdej, nebylo by tam „ucho“, ale „pusa“ – a ta je skrytá za rouškou. To nám má naznačit ono výsadní postavení momentálního dění = naslouchej, ale moc nemluv. Kritici by řekli – „drž hubu a krok?“. Ale o to nejde – to je jen logická reakce na stav daného momentu. Jde o to vystavit Mysl, Ducha, Duši – celého sebe-sama – tomu, abychom v Celistvosti naslouchali a harmonizovali se na přijímané frekvence, které vytváří vlny Novostí v noosférickém prostředí Planety. Omezením pohybu prostorem jsme jakoby „oslepli“ – musíme použít sluch, abychom roztřídili příchozí energo-informační tok celou škálou vrstev naší mnohočetné Identity. Je to „vyšší“ princip logiky v nad-smyslové rovině schopností, které za normálních hektických dnů nepoužíváme, protože na to prostě nemáme dost času. Jsou to především telurické proudy Země, na které se aktuálně napojujeme. Ty rezonují na frekvenci 60 Hz – toto pozadí generuje zvuk o velmi nízké frekvenci – člověk při jeho poslechu může měnit stav vědomí, upadat do hypnotického rozpoložení nebo v extrému propadat i panice a pocitům neidentifikovatelného strachu. Na toto období jsme se mimoděk „plánovitě“ připravovali změnami ve strukturách noosférického obalu Země, který nese Kolektivní Vědomí Lidstva. Byl by bláhový ten, kdo by si myslel, že Transformace se týká jen vyvolených jedinců – je to globální proces a my jsme s Planetou, s Přírodou a vším, co se nachází v jejích vnitřních i vnějších dimenzích, ve vzájemné vazbě – jako spojité nádoby - jsme jeden organizmus. Planeta se mění podle biosféry a my se měníme podle Planety a jejího pole Života.

 RO-UCHO je obrazem dalšího z Křemíkových Multiplexů – jednoho ze šesti, které jsou od dávných časů na stacionární dráze Země. Už známe satelit Black Knight (stručné shrnutí na Wikipedii, pod článek dám další odkazy), který plní funkci retranslanční stanice – vytváří podpůrné holografické zóny pro čerpání specifických informací (ladil se na něj např. Nikola Tesla) – pro lidi, kteří dokážou zachytit jeho signál. Kód RO-UCHO nese satelit IRIJA – je to v arianském dialektu označení mýtické kolébky Života (ráje) – sbírá ze zemské noosféry soubory převládajících frekvencí, ty moduluje do zvukového formátu a ten „pouští“ do dračí sítě Planety, včetně megalitických staveb, které na jejích uzlech stojí. Planeta rezonuje melodií Transformace jako písek, který vytváří geometrické vzorce na rezonanční desce, kterou vystavíme specifické frekvenci. Takto funguje tzv. "terraformace" při změnách Systému Podpory Života, který je součástí nového evolučního Modelu Magistra. To jsou v abstraktním smyslu procesy, kterých jsme nyní součástí – ty nás mění od základu napříč všemi vrstvami, ze kterých jsme složení – ať již ve spirituální, energo-informační nebo fyzické sféře Existence.

 Obrázek je syntézou všech těchto aspektů – mnoho z nich je mojí osobitou představou, některé mají obecnější charakter – záleží na rozsahu vjemů, které si dovolíme uvolnit a prožít. Aby to bylo zřejmé – mimořádně jsem kresbu signovala svým monogramem – mám totiž k satelitu IRIJA velmi osobní vztah.

 Jak se budou události vyvíjet, budeme každý svým způsobem přijaté Novosti komponovat do běžného Života. Můžeme pociťovat „fantomové“ bolesti v oblastech čaker – jde o změny v aurickém EM poli, které reaguje na globální změny energetiky Planety. Do popisu se mi nevešly všechny poznámky, kterých mám několik stránek – ale nechtěla jsem čtenáře odradit příliš dlouhým textem – co bude ladit do dalších načerpaných vodítek, to zakomponuju do některého z příštích článků.

 P.S. Webová definice telurických proudů:

 "Telurické proudy jsou extrémně nízkofrekvenční proudy, ke kterým často dochází pod rozsáhlými oblastmi zemského povrchu. Telurické proudy jsou indukovány změnami ve vnějším magnetickém poli Země, obvykle změnami anebo narušením ionosféry díky slunečnímu větru. Díky platnosti Ampérova zákona tyto proudy dále indukují také magnetické pole a způsobují tedy často slabé narušení geomagnetického pole."

 Satelit Black Knight (Černý rytíř)

 Popis rozboru kódu signálu, přijatého ze satelitu

 ro-ucho2-mini.jpgro-ucho2-neg-mini.jpg

 

Náhledy fotografií ze složky Portálové kompozice