...ANIMA-MUNDI...

 Ano - ona existuje - Duše Světa, Předivo Bytí a Esence univerzálního Života nespecifikovaného charakteru. Je Ničím a Vším - je Všude a Nikde - je Věčná. Pokud někdy vznikl Pohyb, pak byl Přáním uskutečnit její Vizi. Je nezachytitelná, neuchopitelná, křehká a přitom nezničitelná. Je naší Podstatou, Motivem i Cílem. Kamkoliv vkročíme, je s námi - kdekoli se usadíme, rozprostře nám náruč bezpečí - čímkoli jsme tažení vpřed, ona to podporuje - cokoli nás přesáhne, ona to uchopí a odhrne pro optimální vhled. Zřídlo našeho Původu i Lože Spočinutí - Vesmírná krajka Života.

 Ve filozofických školách se v průběhu dějin Anima Mundi těšila oblibě nebo vůbec neuznávala. Nakonec se ustálil názor, že jde o sjednocenou sféru života Planety - která soustředí všechny tvory do společného pole duchovní i hmotné podoby existence. Tuto její funkci často zmiňuji ve svých popisech - jako noosféru Země = kolektivní Vědomí planety. Její definice je ovšem mnohem hlubší - vlastně jde o takové pole poznání, které neustále expanduje s tím, jak jeho mapu vybarvujeme vlastními pohledy na fungování Světa obecně. Je tedy nekončící studnicí informací - stojí za systémy evolučních Projektů a Modelů, je součástí Matrice Univerza. 

 Pokud se citlivý empatik napojí na toto zdrojové pole, může být kýmkoliv, kdo kdy žil i čímkoliv, co kdy bylo alternováno do možného uskutečnění. Je to pole Fantazie, foliované do nejmenší částečky Vesmíru - do objemu pojmu NIC. V tomto super-potenciálním rozhraní se skrývá tajemství Pohybu a tedy Existence – ta definice je vpletena do kódu NIC=CIN. Jde o paměť Počátku - v obecném smyslu. Záznam momentu, kdy ze singularity NIC expandovala zdrojová osnova Světa a objem potenciálu Ničeho se rozptýlil v myriádách svých poměrových sebe-podobností - kdy došlo k uvolnění nehmotné informační emise, která se "namnožila" do Vize o Existenci. Prvotní předobraz pohybu (Puls) se rozkmital vzniklým Prostorem a opakoval se v rozběhlé sekvenci času dráhou opakování sebe-sama. Mě k definici Počátku stačí tato symetrická zrcadlová retrospektiva NIC=CIN (Čin) nebo kódovací verze NI-C-IN.

 Abstrakce zdrojového servisu je promítnutá do každé částečky informací a jejich obsahu. Jde o aspekt plošné instalace = ze Zdrojové Matrice, která generuje "realistickou" holografii obrazu Duše-Světa, se uvolní nový element kvality Života a tento se v nulovém čase objeví ve všech komponentech, které z Matrice kdy vzešly - je to univerzální manifestace Zdrojového Kódu. Je to jako když Vlákno - které znázorňuje postup Cesty Života Labyrintem Vesmíru (Světa), a které je Časem už tak promotané a vrstvami prachu nezřetelné, že ztratilo navigační význam - udělá nový pohyb (manévr) - vznese se nad perspektivu neustálých změn a událostí, které je vytvářejí (nad zdi Labyrintu) a toto osvobození z nespočtu vlivů mu dodá původní pružnost - v okamžiku se napne a vytvoří jednu krátkou přímou spojnici Počátku (bodu vstupu) se současnou pozicí. V narovnané linii se narovnají i zauzlené pomotané Zápisy, které jsou kompletní Pamětí o všech uskutečněných Pohybech po prvotní expanzi ze singularity Počátku. To je naše struna Poznání - ta NIT. My ji známe jako „Ariadninu nit“. ÁRIA-DNA je Kód našeho Vstupu na Scénu Existence. Každá bytost, každý člověk, tvor, entita či element je nepostradatelným tripletem té DNA, kterou nazýváme Genetickou Pamětí Univerza. 

 Je jedno, kým nebo čím jsme - jsme totiž všude a vším - jako Zdroj sám - a přestože většinou tento aspekt nejsme schopní obsáhnout, natož využít v celém smyslu daného potenciálu, je povědomost o neomezeném poli působnosti potřeba mít jako standardní rozměr Života. Naše pozice v ANIMA-MUNDI není fixní - jsme v neustálém pohybu změn - v zóně uskutečnění či plánování toho, co by bylo uskutečnění schopné.

V Závoji Mraků utkaná
Paprskem Slunce vyšitá
Jehlicí Svitu Luny pletená
do Plátna Země vbarvená
tajemným Dechem živená
do Srdcí umně vepsaná.
Drahá a jediná, laskající;
Kolébka Duší milující

 Ilustrace: James Alan Smith Art