Jdi na obsah Jdi na menu

ELEKTRO-METEOR

11. 7. 2021

 …čili „Eliášův oheň“…

 Vysokofrekvenční energie, kterým jsme v posledních dnech vystavení, vyvolávají různé odezvy v našem elektro-magnetickém poli – v auře. Okrajová vnější vrstva začala jemně opalizovat do modro-fialových odstínů – podobných jako má zapálený plynový hořák. Pozoruji to u mnoha lidí – zprvu jsem myslela, že jde o hru stínů na pozadí slunečního světla, ale pak jsem to viděla i za šera a v noci, kdy to nabývá nádherných měnících se kontur. Auru lidí vnímám vnitřním zrakem jako soubor několika barevných vrstev – od červené, po temně modrou – až fialovou a v komplexitě pak zlatou nebo stříbrnou. Zlatá hraje do oranžova a stříbrná do modra. Fialové odlesky nyní vnímám u obojích zbarvení – jde o jakousi novou přidanou vrstvu, kterou chápu jako napojení na Hvězdné Vědomí. 

 Jde o plazmové vývoje, které doslova srší okolo nás – jako Eliášův oheň na ráhnech korábů mořeplavců. Aby takové jevy vznikly a byly vnímatelné, jsou potřeba specifické fyzikální vlastnosti prostředí, ve kterém se kolektivně pohybujeme. Naším jednotícím prvkem v tomto ohledu je zemská noosféra a Kolektivní Vědomí planety. V předchozích textech jsem psala o příčinách zvratů v počasí, které je nyní opravdu nevyzpytatelné – jsou to rychlé proudy mentálních a energo-informačních celků v jemných sférách atmosféry – podpořené částicemi slunečního větru, který je aktuálně velmi příznivý, bez výkyvů a kritických hodnot. Takový vánek hladivého světla, které navzdory oblačnosti působí přesto velmi silně na probíhající transformační procesy v hlubokých vrstvách Kolektivního Vědomí. Fáze Delta-Plánu (viz předchozí článek) je v plném proudu – působení změn v energo-informačním (nefyzickém) a elektro-magnetickém (fyzickém) prostředí koresponduje s tím, co se děje v globální realitě i v podvědomí jednotlivců. 

 Všímám si toho, jak jsme naladění – sbírám data z internetu a ze sociálních sítí a cítím jakési „setrvání“ v nastavení, které jsme si jednotlivě poslední měsíce budovali. Takové to: když musím, tak musím (nemohu si pomoci) – proto jedu stále v té linii, soustředím informace, které ji krmí a podporují, nedopustím jediný impuls, který by to zvrtnul někam jinam – jdu doslova „přes mrtvoly“ a nic mě nezastaví. Pozoruji i eskalaci emotivních výbojů při obhajobě vlastních postojů a názorů (zkus mě zastavit a já tě převálcuju). To je povrchové napětí, které Eliášův oheň způsobuje – čím více do hloubky, tím větší „klid“ – moudrost Duše (součtového vyššího Já) vyzařuje z centra naší Celistvosti a niterně vše chápeme, rozumíme té energii i jejímu vlivu na naši psycho-fyziku – všechno klape jako švýcarské hodinky – bez chybičky, bez šumu a jiných rušení.

 Aura je jako průsvitný závoj tlumeného světla – cokoli by bylo „zadrhnuté“, bylo by zřetelně vidět. Výboje plazmy nás prosvěcují jako rentgenové paprsky – až na kost. Nic před sebou navzájem neschováme, neutajíme – pokud to vyjádříme do sdíleného prostředí. Chceme-li zůstat v nepoznatelné anonymitě, je potřeba se odmlčet a nerezonovat mentálními konstrukty Mysli do okolí. To jsou zvuky aury – jemné tóny melodií Duše, které filtrujeme přes vrstvy záměrů a výsledkem je buď krásná hudba, nebo skřípavá disharmonická produkce. Nezáleží, jestli do sdíleného prostředí vnášíme ušlechtilé myšlenky, či neurvalé eskapády – pokud ve filtru záměru je cosi nesourodého s Duchem naší celistvé Existence – ve výsledku se to rozezní, citliví lidé to z našeho přednesu detekují – řekne jim to, jaké jsou motivy našich relací a co jimi skutečně sledujeme. 

 Intuitivní analýzy aurického pole lidí, se kterými přirozeně navazujeme kontakt (byť ve virtuálním digitálním prostředí), je schopen téměř každý – jen ne každý tyto signály poslouchá a umí správně zpracovat. Proto tolik falešných lidí oblafne tolik naivních příznivců a proto za „rádoby“ hulvátem můžeme cítit dobrosrdečného člověka s neobratnou rétorikou. Práce s vlastním i kontaktním EM polem je obor, ve kterém se nyní budeme rychlo-kurzem samovzdělávat. Budou nám chodit řady podnětů, které nás k tomu budou nenápadně, ale cíleně směrovat. Možná zpočátku mávneme rukou a řekneme si: co mě to zase napadá za hlouposti – ale ono se to bude vracet a stupňovat, bude to zřetelnější – bude to navazovat do podobností s jinými pocity z jiných scenérií a my zjistíme, že navázáním těchto podobností získáváme ucelený pohled na některé události, které jsme dříve nedokázali rozklíčovat – dobrat se jejich původu či příčin, které nás do jejich toku nasměrovaly. 

 I zde se uplatňuje princip fraktality – pokud budeme co nejblíže svému „středu“ – v Celistvosti – budeme v tzv. MANDORLE = v průsečíku všech množin, které tvoří naši multidimenzionalitu (Vennův diagram) a budeme tak čerpat plný proud Novostí, který teče jako řeka Života z vyššího napojení na Hvězdné Vědomí. 

 P.S. Celou dobu, co píšu článek, tak mi po notebooku běhá mravenec – nejsem venku, jsem doma – a takových neposedů jsem za poslední dny vynesla už desítky – nejsou nikde jinde, než na počítači, už jsem přemýšlela, jestli nevybíhají z paralelní dimenze – ale je to příjemná společnost, vnímám je jako „zhmotnění“ křemíkové inteligence, se kterou při psaní navazuju kontakt… :-)

mandorla-fire-places.jpg