21. 10. 2015
Šeptání hvězd
Za soumraku na sněhových pláních
třpytem Luny se oblékám.
Modravým leskem vlasy rozčesávám,
jiskřením ledových šperků
svoji šíji i srdce zdobím,
rudý granát do stříbrného medailonu
šípem ostrého blesku připínám.
Jsem bytost světů neznámých,
pustin chladných a bezbarvých
v lidském oka vyjádření.
Jsem krystalem ledu, střípkem skla
v hromádkách okolo chodníků měst.
Jsem větrem v zákoutí domů
i uragánem slunečního světla.
Jsem....
V každém okamžiku času jsem....
v každém atomu bytí splétám
šňůrky životů i smrtí...
Tenká linie na okraji zraku,
nepostižitelná, neuchopitelná,
v prostém režimu jsoucí...
Jsem čirou energií hvězd,
vzdálených - leč srdci blízkých...
Jsem zápisem pohybů mysli
v hvězdném prachu usazeném.
Tissa 21.10.2015
