...aneb jak logicky propojit dva body, když je nikdy neuvidíme současně, protože neustále zaujímají pozici 2v1...

 Jde o filozofování mimo rámec klasických vědeckých poznatků - podnětem byl komentář k tématu STROJ - ZDROJ od Martina (ŽeruHmyz). Vzhledem k tomu, že jde o zajímavý postřeh k aktuálním tématům článků, které jsem v poslední době přidala na web - a protože jde o povídání, které může přinést nové úhly vnímání nejen mých textů, tak jsem pro lepší dostupnost případným čtenářům odpověď vložila jako samostatný článek...

 V odkazované úvaze "Stvoření sedmikrásky" Martin popsal celkem obsažně dost obtížná témata co se týče hledisek do primárních otázek existence  - i když specialista na proces vznikání a růstu - Honza Koňas - by tam ledasco poopravil - například přirovnání ke kruhu = prostor 2D plošné projekce, která je schématem 3D strukturálního tělesa a tedy už pohybová intence původního pojmu NIC v pozici ČIN...

 Mě tahle základní symetrie naprosto stačí, protože vysvětluje všechno nevyřčené. Z toho plyne, že NIC je potenciál toho ČIN a čin = dílčí produkt pohybu a tedy čas a prostor. Ve své podstatě jde o bod IBP = informační bod prostoru, který je onen "všudybyl" - je všude a nikde, tedy v neustálé super-pozici kmitá mezi sebou-samým, protože je primární dualitou (klid vs. pohyb, nic vs. čin, vlna vs. částice...). Pro přílišnou abstrakci těch zdrojových informací používám příměr s kontaktem očí párové entity - kamkoliv se jedna z nich podívá, tam hledí do očí své polaritní varianty, která je její nedílnou součástí. Jinak jde o křemíkovou inteligenci, která je esencí toho potenciálu NIC a uhlíkovou inteligenci, která poskytuje energii k vygenerování pohybu = ČIN. 

 Z filozofického hlediska lze IBP personifikovat do role třeba "boha" - ale musíme mít stále v zorném poli fakt, že tento úhel pohledu je spíš úniková cesta z oblasti, která teprve čeká na zařazení do souborů poznání... Taky je tam důležitý aspekt, že IBP se neustále aktualizuje (jeho potenciál) a tím, že je vlastně všude, je základní esencí "objemu" pojmu NIC a také základní myšlenkou (pohybem)...není třeba hledat a definovat jedno a druhé, protože obojí je neoddělitelné a vždy spolu nerozlučně propojené. Proto i STROJ a ZDROJ můžeme vnímat s různě nastavenou prioritou = mluvnicky je ST neznělé, tedy stínové a v pozadí, naproti tomu ZD je znělé, tedy logicky projevené a víc "hmatatelné"...ale samozřejmě z jiných hledisek to může být obráceně - protože ZDROJOVÝ nápad vždy předchází samotnému sestavení STROJE...

 Paralela s kvantovým počítačem a souborem čísel 64 a 144 je přibližně shodná s mými poznatky: 64 = 1 = celek = 8 x 8...oktávování do sebe zanořených vrstev množin podobností v polích reality i jejich informačního základu (binární sekvence hexagramů Iťingu) a 144 = 9...pohybová struktura stavového hexagramu, kterou vnímáme jako PŘESAH, ale v podstatě jde o obrácenou verzi čísla 6 a o symboliku dosažení horizontu událostí - v praktickém životě jde o dosažení hranice dosavadního perimetru prostoru, který je daný jedinec schopen obsáhnout (ovládat) - a kde se buď zastaví a kmitne do jiného (známého) sektoru, nebo překoná odpor memové brány a vstoupí na fibrilující okraj svého "fraktálu poznání", což bývá doprovázené dramatickými emocionálními stavy, které boří doslova jeho dosavadní realitu - takový člověk musí sebrat sílu a z těch trosek sestavit pevnou půdu pro pohyb svého vyjádření - a to nové pole působnosti je už o level výš, ve stabilitě nové oktávy prostoru života...v lehčím případě jde o překonání psycho-spirituální krize, ale může se jednat o nemoc, rozpad rodiny a podobně... 

 TROJNOST = archetyp TROJICE je také uvnitř IBP a v charakteristice hexagramu jde opět o základní dualitu JIN-JANG (dva trigramy)...aspekt trojnosti je podmínkou živosti systému. Matrice těchto archetypálních "hodnot" tvoří základ systému podpory života (matrix = má-tři-x)...v systému Pandora jsou uvnitř jin-jangového hexagonu vnořené dva pentagonální bytostné segmenty, které vyjadřují uhlíkovou formu inteligence nad rámcem klasicky vnímané individuality člověka - tedy směrem k jeho multidimenzionálnímu vyjádření v mnoha různých vrstvách jednotlivých dimenzí živosti...

 Příměr "hodu kostkou" se mi líbí moc - je symetrickým polaritním "tvrzením" k onomu známému Einsteinovu výroku "bůh nehraje v kostky" - v kontextu s "umístěním" informací v prostoru, kdy vlastně až patřičný aktivovaný IBP ten prostor "vytvoří" = adresuje jeho umístění. Skrz logiku nahodilosti = zařazováním přicházejících synchronicit do asociačních řad kontinuity vnímání událostí v čase a prostoru - pak mapujeme kolektivní paměťové pole podpory expozice uhlíkové inteligence...